Rozhodnutí vydal Výbor pro lidská lidská práva OSN. Zkoumal případ muže jménem Ioane Teitiota z tichomořského souostroví Kiribati, který tvrdí, že kvůli zvyšující se hladině oceánu, přelidněnosti a mizení zdrojů pitné vody bude do deseti až patnácti let ostrov, na němž žije, neobyvatelný a že to ohrožuje život jeho i jeho rodiny.
Britský list The Guardian upozorňuje, že Kiribati by mohlo být první zemí, která zmizí pod hladinami vod.
Teitiota požádal novozélandskou vládu v roce 2013 o azyl poté, co mu vypršelo pracovní vízum. Nový Zéland jeho požadavek odmítl a deportoval jej zpět na ostrov.
OSN nyní podpořila novozélandské stanovisko s tím, že uvedený časový horizont je dostatečný, aby stát Kiribati „s pomocí mezinárodního společenství uskutečnil podpůrné akce k ochraně, a pokud by to bylo nezbytné, k přemístění jeho populace.“
Podle výboru by nicméně členské státy měly při posuzování oprávněnosti žádostí o azyl vzít v úvahu i nebezpečí, který klimatické změny představují. „Důsledky klimatických změn v přijímajících státech mohou jednotlivce vystavit porušování jejich práv podle článků 6 a 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech,“ uvedl.
Jinými slovy, pokud by státy nutily uprchlíky vrátit se do země skutečně ohrožené klimatickými změnami, pak by tím porušovaly jejich občanská práva.
Jen kvůli klimatu vám azyl nedáme, varuje Německo žadatele |
Podle Kate Schuetzeové, specialistky na Pacifik z organizace Amnesty International, rozhodnutí vytváří „globální precedent“, který by mohl vést ke vzniku nové kategorie víz. Tvrdí, že rozhodnutí výboru naznačuje, že budoucí žádosti klimatických uprchlíků z Pacifiku i odjinud mohou být úspěšné, pokud se ukáže, že klimatické změny je skutečně ohrožují.
„A co je skutečně důležité a proč je to docela přelomový případ, je uznání výboru, že vlády budou mít na základě mezinárodního práva zakázáno poslat lidi zpět na místa, kde je jejich život v ohrožení nebo kde by mohli čelit nelidskému či ponižujícímu zacházení,“ myslí si profesorka Jane McAdamová, expertka na uprchlické právo z University of New South Wales.
Podle McAdamové výbor uvedl, že ohrožení lidé nemusí čekat, až se jejich životy ocitnou v bezprostřednímu nebezpečí, ale měli by získat ochranu již předtím. Výbor nicméně neposkytl žádná jasná kritéria, v jakém bodě toto bezprostřední nebezpečí nastává.
Za mezník označil rozsudek i vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Na světovém zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu varoval, že svět se musí připravit na miliony klimatických migrantů.
„Tento rozsudek říká, že pokud je váš život ohrožen kvůli změně klimatu, kvůli klimatické nouzi, a odejdete kvůli tomu do jiné země, neměli byste být posláni zpátky, protože byste byli ohroženi na životě tak jako ve válce nebo v případě pronásledování,“ vysvětlil Grandi.
Stanovisko OSN není právně vymahatelné, ale mezinárodní úmluvy, na kterých je postaveno, jsou. Například podle německé vlády ale žadatelé o azyl, kteří jako jediný důvod útěku uvádějí klimatické změny, na mezinárodní ochranu automatický nárok nemají.
Experti: Do pohybu se dá přes 140 milionů lidí
Teitiota sdělil australské stanici ABC, že je z rozhodnutí OSN zklamán. „Myslím si, že velké země jako Nový Zéland by nás měli přijímat a neměli by ignorovat naši vážnou situaci, protože naše ostrovy jsou velmi nízko položené a jsme zranitelní i tím nejnepatrnějším špatným počasím nebo prudkou bouří,“ řekl.
Nemoci i hlad. Klimatické změny podlamují zdraví už dnes narozených dětí |
I z velkých zemí ale mohou pocházet klimatičtí uprchlíci. Podle renomovaného klimatologa Michaela Manna mohou klimatické změny Austrálii učinit tak horkou a suchou, že bude neobyvatelná a Australané budou muset odejít jinam.
Zemi nyní trápí neobvykle rozsáhlé požáry. Podle expertů lze jejich neobyčejnou sílu přičíst globálnímu oteplování, které činí Austrálii sušší a k požárům více náchylnou. Grandi zmínil Austrálii jako zemi, která ukazuje, že klimatické změny mohou vyhnat lidi i z bohatých zemí.
Zpráva Světové banky z roku 2018 předpovídá, že okolo roku 2050 klimatické změny přinutí odejít z domovů více než 140 milionů lidí ze subsaharské Afriky, Jižní Asie a Latinské Ameriky. Podle studie organizace Environmental Justice Foundation (EJF) klimatické změny povedou k největší migrační krizi v dějinách lidstva.
