Jedním z hlavních témat konference je podle agentury AFP zvýšení cílové částky 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně na financování rozvojových zemí, aby zvládly dopady klimatických změn a odklonily své ekonomiky od fosilních paliv. Rozvojové země žádají biliony dolarů a chtějí, aby peníze byly poskytovány převážně formou grantů, nikoli půjček, píše AFP.
Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022.
Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice. EU a USA se mezitím snaží přimět Čínu a země Perského zálivu, aby se připojily k dárcům, podotkla agentura Reuters.
Klimatická konference v Baku se ponese na pozadí porušování lidských práv |
Současná klimatická konference se koná v době varování meteorologické služby Evropské unie Copernicus, že letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Signatáři pařížské klimatické dohody se přitom v roce 2015 zavázali přijmout opatření s cílem udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a společně postupovat proti změně klimatu.
„Jsme na cestě do záhuby,“ prohlásil v pondělí na zahajovací ceremonii předseda letošní klimatické konference Muchtar Babajev, ázerbájdžánský ministr pro ekologii a přírodní zdroje, jenž podle BBC News téměř tři desítky let působil v ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti Socar. „COP 29 je okamžikem pravdy pro pařížskou dohodu,“ poznamenal Babajev.
Delegáti se do Baku sjíždějí nedlouho po vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho tým se podle informací deníku The New York Times (NYT) už připravuje na opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu.
Globální rekord na dosah. Rok 2024 bude dosud nejteplejším, uvádí Copernicus |
Trump popírá závěry vědců o roli spalování fosilních paliv v oteplování klimatu a už během svého prvního funkčního období od pařížské dohody odstoupil. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Joe Biden, se USA k dohodě opět připojily.
Řada zemí světa letos také čelila přírodním katastrofám, ke kterým podle vědců přispívají změny klimatu.
Západní média upozorňují na fakt, že letošní klimatická konference se odehrává v Ázerbájdžánu, který je bohatý na ropu a plyn a jehož ekonomika stojí na těžbě těchto surovin. Baku čelí tlaku, aby ukázalo pokrok od loňského závazku COP28 k přechodu od fosilních paliv, píše Reuters.
Příjmy země z ropy a plynu podle agentury tvořily loni 35 procent její ekonomiky, což je pokles z 50 procent o dva roky dříve. Baku tvrdí, že tyto příjmy budou dále klesat, na 22 procent do roku 2028. Baku lobbuje u vlád, aby urychlily přechod na čistou energii, zatímco propaguje plyn jako přechodné palivo, dodal Reuters.
Předseda české vlády Petr Fiala vystoupí s projevem na klimatické konferenci ve středu. Podle úřadu vlády ho čekají také bilaterální jednání.
