Klíč k ovládnutí imunity

- Každý člověk z vlastní zkušenosti velice dobře ví, že mateřský organismus vytváří prostředí, v němž se lidský zárodek vyvine až do konečné podoby dítěte. A přitom je to vlastně imunologický zázrak. Lidský zárodek totiž obsahuje také geny otce, a je tedy pro organismus matky cizorodým prvkem. Jak to, že ho její tělo neodmítne, jako to dělá třeba s transplantovanými orgány?

"Zárodek díky přirozenému mechanismu dokáže přesvědčit tělo matky, aby cizí tkáň tolerovalo," vysvětluje David Munn z lékařské školy v Augustě v americkém státě Georgia. To se koneckonců dá logicky předpokládat. Podstatné však je, že Munn a jeho kolegové objevili, proč je to možné. Podle jejich poznatků zárodek prostě vypne ve svém okolí matčin imunitní systém.

PŘEVRAT V TRANSPLANTACÍCH
Pochopit, jak se to děje, je významné pro chirurgy, kteří potřebují pacientům transplantovat nový orgán. Odmítavé reakci organismu lékaři čelí tím, že dalšími léky potlačí pacientův imunitní systém. Nemocný je pak ovšem podstatně náchylnější podlehnout jiným infekcím, jimž by se jinak ubránil.
Pokud by lékaři dokázali vyřadit imunitní systém operovaného z činnosti jenom v okolí transplantovaného orgánu, úspěšnost transplantací by se dále zvýšila. A nejen to. Orgánů pro transplantaci je zoufale málo, a mnoho pacientů umírá při čekání na vhodného dárce. Někteří lékaři proto doufají, že by mohli pro lidské transplantace používat orgány ze zvířat. Mezi překážkami, jež tomu brání, figuruje právě imunitní systém člověka, který zvířecí orgány odmítá přijmout.
Ovládnutí imunity by lékařům umožnilo také léčit poruchy imunitního systému. Například nebezpečná rozptýlená skleróza je způsobena tím, že imunitní systém začne být nadměrně horlivý a napadá části vlastního těla.

DETEKTIVNÍ PÁTRÁNÍ
Historie objevu, který Munn a jeho kolegové učinili, se čte jako vědecká detektivka.
Je dávno známé, že podstatnou roli při odstartování imunitní reakce hrají takzvané buňky T, které se aktivují při zjištění cizorodých prvků v organismu. Tím dají signál k nesmírně rychlému rozmnožování bílých krvinek, které se s vetřelcem vypořádají.
Lékaři v Augustě se při laboratorních pokusech s placentou, jež obalovala plod v matčině lůně, snažili objevit, čím to, že se v okolí placenty vypíná imunitní systém. Pokusné chemické rozbory obsahu zkumavky, v níž pokusy probíhaly, našly první stopu - ve zkumavce chyběl enzym tryptophan. Tato chemická látka je výživou pro buňky T.
"Nejdřív jsme mysleli, že to je nějaký omyl v rozborech," říká Munn. Další pokusy však potvrzovaly předchozí závěry. Následovalo tedy pátrání v lékařské literatuře. V ní vědci našli zprávu japonských výzkumníků, kteří objevili, že enzym zvaný IDO dokáže tryptophan rozložit. Tím se IDO dostal na čelné místo v seznamu podezřelých. A výzkumníci jej pak opravdu v placentě našli.
"Existuje v placentě přesně v těch místech, kde ho potřebujete, aby zastavil útok imunitního systému proti plodu," konstatuje Munn.
Fungování je poměrně jednoduché - IDO rozkládá tryptophan, buňky T tedy nemají výživu a nejsou dost silné na to, aby vyvolaly imunitní reakci.
Nyní vědci pracují na tom, jak enzym IDO vložit do léků, které umožní imunitu omezit právě tehdy a jen v těch místech, kde to lékaři a jejich pacienti potřebují.

Dítě v matčině bříšku se má čile k světu, přestože by teoreticky mělo svádět usilovný boj s matčiným imunitním systémem.