KLDR se na letošním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zavázala pracovat na jaderném odzbrojení. Spojené státy jí za to nabídly bezpečnostní záruky, rušení sankcí a zrušení vojenských cvičení se Soulem. Severní Korea souhlasila. V naplňování dohody se však dosud pokroku nedosáhlo.
Problém podle analytiků spočívá především v nejasnosti či přímo neshodě Pchjongjangu a Washingtonu na tom, co vlastně „denuklearizace“ znamená. V Jižní Koreji o tom nyní jedná americký zmocněnec pro KLDR Stephen Biegun. Podle agentury Reuters je čtvrteční prohlášení KCNA první veřejnou zmínkou, jak si Severní Korea jaderné odzbrojení představuje.
„USA musejí pochopit přesný význam termínu denuklearizace Korejského poloostrova a zejména si musejí prostudovat zeměpis. Když mluvíme o Korejském poloostrově, zahrnuje to nejen území naší republiky, ale také celého regionu, v němž USA rozmístily své invazní síly včetně jaderných zbraní,“ stojí ve zprávě KCNA.
„Hovořit o kompletní denuklearizaci Korejského poloostrova tedy znamená odstranění všech zdrojů jaderné hrozby, nejenom ze Severu a Jihu, ale také z oblastí sousedících s poloostrovem,“ uvádí KCNA. Washington ani Soul na prohlášení zatím nereagovaly.
Americké nukleární zbraně byly rozmístěny na území Jižní Koreje v letech 1958 až 1991. Po jejich odvezení chrání USA své spojence Jižní Koreu a Japonsko pomocí takzvaného „jaderného deštníku“.
Zamilovali jsme se do sebe, prohlásil Trump o svém vztahu s Kimem |
Při rozhovorech o jaderném odzbrojení KLDR v minulosti opakovaně uváděla, že by se mohla zříci svého jaderného arzenálu, pouze pokud Spojené státy stáhnou své jednotky z Jižní Koreje a odstraní takzvaný odstrašující protijaderný deštník, kterým USA chrání Japonsko a Jižní Koreu.
Spojené státy mají od korejské války z let 1950 až 1953 na jihokorejském území přes 24 tisíc vojáků. V Japonsku mají Američané od druhé světové války umístěno necelých 40 tisíc vojáků. Dalších 20 tisíc vojáků námořní pěchoty slouží na lodích a ponorkách, které se plaví Tichým a Indickým oceánem.
KLDR šokovala
Agentura AP čtvrteční oznámení ze Severní Koreje označila za šokující. Podle ní to přispívá k pochybnostem o tom, zda se Kim Čong-un někdy dobrovolně vzdá jaderného arzenálu, protože jej považuje za záruku vlastního udržení se u moci.
Prohlášení také podle AP svědčí o tom, že KLDR bude po USA požadovat stažení podstatné části z více než dvou desítek tisíc amerických vojáků z Jižní Koreje, což ovšem Spojené státy dlouhodobě odmítají zahrnout do jakékoli dohody o odzbrojení.
Ze summitu Trumpa s Kimem:
