Jihokorejské bezpečnostní složky podezřelého člověka odhalily s pomocí sledovacího zařízení v sobotu ve východní části demilitarizované zóny, která obě země odděluje. Vojáci se ho pokusili zadržet, ale nenašli ho.
Jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS) následně do KLDR vyslal skrze horkou linku žádost o ochranu tohoto člověka.
„Úřady předpokládají, že tato osoba je severokorejský uprchlík. Dostupné informace nyní prověřují,“ uvedlo jihokorejské ministerstvo obrany.
„Videonahrávky ukazují, že muž měl podobný vzhled a oblečení jako člověk, který uprchl do Jižní Koreje v listopadu 2020,“ řekl novinářům jeden z představitelů ministerstva. Jihokorejská vláda si nemyslí, že by v tomto případě šlo o špionáž, dodal.
Může to být gymnasta, spekuluje agentura
Podle jihokorejské agentury Jonhap je navrátilým uprchlíkem bývalý severokorejský gymnasta, který předloni v listopadu přeskočil ve východní části demilitarizované zóny pohraniční bariéru, aby se dostal do Jižní Koreje.
Zběh z KLDR překonal třímetrové ostnaté oplocení. Jsem gymnasta, tvrdí |
Od konce 90. let přeběhlo podle agentury AP do Jižní Koreje asi 34 tisíc Severokorejců, aby se vyhnuli chudobě nebo politickému útlaku ve vlasti.
Naprostá většina z nich však přišla přes Čínu nebo země jihovýchodní Asie; případy útěku přes demilitarizovanou zónu jsou vzácné. Výjimečné jsou také případy zběhnutí z Jižní Koreje do chudé a autoritářské Severní Koreje.
Jihokorejské ministerstvo obrany nesdělilo, z jakého důvodu se podle něj uprchlík rozhodl o víkendu vrátit do KLDR. Za posledních deset let se vrátilo do Jižní Koreje jen asi 30 běženců, uvádějí jihokorejské vládní statistiky.
Podle pozorovatelů šlo většinou o lidi, kteří se nedokázali přizpůsobit životu v silně konkurenčním prostředí kapitalistické Jižní Koreje, měli velké dluhy nebo jim severokorejští agenti hrozili násilím na jejích blízkých v KLDR.
22. listopadu 2017 |
Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt ukončilo příměří, nikoliv podpis řádné mírové smlouvy.
Země rozděluje demilitarizovaná zóna, která je považovaná za nejsilněji ozbrojenou hranici na světě. V pásmu širokém čtyři kilometry a dlouhém 248 kilometrů (a v jeho okolí) leží odhadem na dva miliony min, píše AP. Hranici střeží vojáci, tankové pasti a ploty z ostnatého drátu.
