Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

  19:32aktualizováno  19:32
Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní vážně diskutuje o výhodách a rizicích preventivního úderu proti KLDR, píše list The New York Times.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety Hwasong-14 (4. července 2017) | foto: Reuters

Podle newyorského listu se v Bílém domě o preventivním vojenském úderu proti nepřátelskému státu hovoří nejhlasitěji od roku 2002, kdy se Spojené státy snažily přijít s ospravedlněním pro invazi do Iráku.

Čtyři Trumpovi předchůdci v Bílém domě vždy zdůrazňovali, že v přístupu ke KLDR zůstávají „všechny možnosti na stole“, z této věty se ale v průběhu let stala prázdná fráze. Také Trump se snaží přivést KLDR k rozumu sankcemi, ale zároveň otevřeně mluví o možnosti, že USA udeří jako první - a to v případě, že diplomatická jednání selžou a jaderná hrozba dále vzroste.

Fotogalerie

Asi nejhlasitěji o preventivní akci hovoří Trumpův poradce pro bezpečnostní otázky generál H. R. McMaster. Definuje ji jako „válku, která by KLDR zabránila v ohrožování USA jadernou zbraní“. V Pentagonu existují plány úderu proti severokorejským raketovým cílům a centrům jaderného programu už nejméně deset let.

V pondělí v Jižní Koreji odstartovaly manévry americké a jihokorejské armády, jejichž součástí je i počítačová simulace války s KLDR, které Pchjongjang označil za přípravu na invazi. A americká vláda se v posledních týdnech snaží vyvolat dojem, že vojenská akce je reálnou možností.

Kill chain

„Chystáme plány preventivní války?“ položil v nedávném televizním interview řečnickou otázku generál McMaster. A hned si také sám odpověděl: „Prezident to dal jasně najevo. Řekl, že nehodlá tolerovat, aby Severní Korea byla schopná ohrožovat Spojené státy“.

Je možné, že Trump jen blafuje, vůči totalitnímu režimu však v každém případě přistupuje jinak než Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Jeho lidé tvrdí, že vůči KLDR nelze použít strategii odrazování, jakou USA uplatňovaly během studené války vůči SSSR, a odmítají názor, že severokorejský problém nemá vojenské řešení.

Severní Korea

Američané dobře vědí, že KLDR by v případě napadení zasypala jihokorejskou metropoli dělostřeleckými granáty a salvami z raketometů rozmístěných kousek za demilitarizovanou zónou. Analytici odhadují, že než by se podařilo severokorejská děla zlikvidovat, mohlo by v Soulu a okolí zemřít až 30 000 lidí.

Šéf Pentagonu Jim Mattis nedávno konstatoval, že by to bylo „strašné“, jihokorejskou vládu to však příliš neuklidnilo. Prezident Mun Če-in si minulý týden před jakoukoliv vojenskou akcí vyhradil právo veta. „Bez ohledu na to, k jaké možnosti se Spojené státy a prezident Trump uchýlí, slíbili, že se s Jižní Koreou poradí a vyčkají na náš předběžný souhlas,“ prohlásil Mun ve snaze uklidnit veřejnost.

Mattis ale ten samý den naznačil, že USA by mohly jednat i bez souhlasu Soulu. V případě, že by americké síly v Pacifiku detekovaly odpálení severokorejské rakety mířící k americké pevnině, učinily by podle Mattise „okamžité a konkrétní kroky, aby ji sundaly“.

Podle The New York Times by mohl následovat kybernetický či konvenční útok na centra severokorejského jaderného a raketového programu. Jihokorejská a americká armáda nedávno ve společném prohlášení zmínila existenci plánu likvidace raketových odpališť, jaderných provozů a velících center v KLDR. Tajný plán (tzv. kill chain) by měl zaručit eliminaci jaderné hrozby vůči Jižní Koreji, Japonsku a Spojeným státům.

„Dostali nás“

Otázkou je, jestli by se všechny rakety podařilo včas odhalit a zničit. „Něco jako chirurgický úder neexistuje. Vždyť ani přesně nevíme, kde všechny ty zbraně jsou,“ tvrdí expert na severokorejský režim Bruce Bennett.

Další sankce

Spojené státy uvalily v úterý sankce na desítku čínských a ruských organizací a na šestici osob, které podle Washingtonu přispívají k vývoji severokorejského jaderného programu.

Opatření Washingtonu se mimo jiné týkají tří čínských společností, které jsou podle americké vlády odpovědné za dovoz severokorejského uhlí za téměř půl miliardy dolarů. Ruské subjekty se podle ministerstva podílely na poskytování ropy KLDR.

Mezi skeptiky se překvapivě zařadil i Steve Bannon, kterého v pátek Trump propustil z funkce svého hlavního stratéga. Bannon pár dní před svým vyhazovem v rozhovoru s magazínem The American Prospect prohlásil: „Žádné vojenské řešení neexistuje. Dostali nás.“

Před preventivním úderem varovala i Susan Ricová, která za Obamy sloužila v Bílém domě jako poradkyně pro bezpečnostní otázky. „Historie ukázala, že jaderné zbraně v KLDR můžeme, musíme tolerovat - stejně jako jsme tolerovali daleko větší hrozbu v podobě tisíců sovětských jaderných zbraní v době studené války,“ napsala Riceová a ideu preventivní války označila za „šílenství“.

McMaster jí vzápětí vzkázal, že takové argumenty jsou v případě Kimova nevypočitatelného režimu nepoužitelné.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Další z rubriky

Válka o vodu? Indie po útoku v Kašmíru odřízne Pákistán od tří řek

Hráz přehrady Baglihar na řece Čanáb, která vede z indického Kašmíru do...

Valentýnský útok na indické vojáky v Kašmíru, při kterém zemřelo více než čtyřicet lidí, vyvolává čím dál větší napětí...

Maďarsko se ujalo stovek uprchlíků z Venezuely. Ale s maďarskými kořeny

Venezuelané odcházejí do zahraničí hledat lepší práci, své děti zanechávají...

Maďarsko přijalo asi tři stovky uprchlíků z Venezuely, která zažívá hlubokou politickou a ekonomickou krizi. Program...

Souboj koncertů na venezuelské hranici. Mohl by vynést sto milionů dolarů

Lidé se scházejí na koncert Venezuela Aid Live na kolumbijské straně...

Britský miliardář Richard Branson zahájil hudební koncert u hranice mezi Kolumbií a Venezuelou. Jeho cílem je vybrat...

Najdete na iDNES.cz