Cílem projektu je podle vedení země „zlepšit standard bydlení v metropoli“. Na první pohled by se nová zástavba neztratila ani na Západě, stanice CNN však připomíná, že zejména život ve výškových budovách je pro vlastníky bytů spíše za trest.
Mrakodrapy trápí časté výpadky proudu a tím pádem i nefunkční výtahy. Při obsazování bytů se tak musí brát v poraz i věk nájemníků, do vyšších pater směřují mladí lidé, důchodci žijí co nejníž.
Několik mrakodrapů najdeme i v nové zástavbě, dva z nich jsou propojeny dlouhým tubusem, který prochází vysoko nad širokým bulvárem. Agentura KCNA uvádí, že součástí zástavby bude „vzdělávací centrum, obchody a veškeré potřebné zařízení pro spokojený život“. Na návrhu Hwasongu prý spolupracoval sám Kim Čong-un.
Ten se na své dílo přijel v sobotu osobně podívat, vyjel i do horních pater jedné z výškových staveb. Oficiálního a nepochybně pompézně slavnostního otevření se čtvrť dočká 15. dubna, tedy na nejdůležitější severokorejský svátek, kdy se narodil dědeček současného vládce Kim Ir-sen. Završí se tak třetí fáze projektu, který podle úřadů představuje „novou éru prosperity Pchjongjangu“.
Nedostatek ubytovacích kapacit je jedním z dlouhodobých problémů v Severní Koreji. Podle studie jihokorejského institutu pro výstavbu a občasnou vybavenost severokorejský režim dokáže ubytovat pouze 70 až 80 procent všech rodin.
Mimo metropoli lidé často žijí ve zcela nevyhovujících podmínkách bez dodávek elektrické energie i pitné vody, na řadě míst chybí kanalizační systémy.
Hwasong je podle agentury AP součástí širší strategie rozvoje severokorejské metropole, která je proslulá svou architekturou v zastaralém sovětském stylu. Další developerské projekty vyrostly v uplynulých letech kolem věže Songhwa, druhé nejvyšší stavby v KLDR. Výstavba se nesoustředí pouze na Pchjongjang, vláda buduje skromné příbytky rovněž ve venkovských oblastech a u těžařských vesniček.
Slušné bydlení jen pro vybrané
Nejde o bohulibou činnost, na výstavbě se mimo vojáků podílí i vesničané, pracovat musí v bezútěšných podmínkách za takřka nulový plat. Ubytování přiděluje občanům vláda, prioritu pro nejlepší byty mají lidé největrnější vládnoucí garnituře, případně ti, jenž pracují v pro režim klíčových sektorech, například vědci a strojní inženýři.
Propagandistický státní aparát se rovněž rád chlubí rychlostí výstavby u výškových budov. Mrakodrap ve čtvrti Rjomjong v hlavním městě údajně vyrostl za rekordních 74 dní, stavba má přitom 70 pater. Rychlost si však v minulosti opakovaně vybrala svou daň. V roce 2014 se například v metropoli zřítil velký bytový dům. Počet obětí úřady nikdy nezveřejnily, za kolapsem podle oficiálního vyjádření vlády stály „chyby při výstavbě a nezodpovědnost stavebního dozoru“.
Užijete si to i protrpíte, jako školní výlet. Do KLDR opět přijeli neruští turisté![]() |
Pro výstavbu velkých projektů je klíčová severokorejská armáda. Mimo bojů vojáků v Kurské oblasti a tréninku ji vláda využívá na dělnické práce. A má kde brát, armáda čítá podle některých odhadů přes milion vojáků v aktivní službě. Muži musí odsloužit alespoň deset let, povolávací rozkazy dostávají v sedmnácti letech.
Kim Čong-un během procházky po Hwasongu oznámil, že zbrusu novou čtvrtí rozvoj metropole nekončí. Aktuální projekt by měl být dokončen v roce 2026, severokorejský lídr slíbil, že další budou následovat. Rekonstrukci se podle něj nevyhnou všechny „zastaralé a moderním trendům nevyhovující čtvrti“.