Informace, které jim Korejci poskytli, si teď budou ověřovat. "Máme prostředky, kterými můžeme ověřit úplnost a pravdivost dokumentu," prohlásila ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v Japonsku, kde je na setkání šéfů diplomacií zemí G8.
"Abychom například ověřili množství plutonia, které Severokorejci uvedli v soupisu, předpokládáme přístup do samého jádra reaktoru," řekla.
Podobně opatrně přivítal krok Pchjongjangu i George Bush. Rovnou řekl, že pokud seznam nebude úplný a KLDR nepodnikne další plánované kroky - tedy například definitivně nerozebere sporný reaktor v Jongbjonu - ponese následky.
"Jestli Severní Korea udělá chybný krok, my a naši partneři v šestistranných rozhovorech zareagujeme odpovídajícím způsobem," řekl Bush novinářům v Bílém domě.
Zároveň prohlásil, že na vztahu Washingtonu k severokorejské diktatuře se nic zásadního nemění. "Spojené státy si o režimu v Pchjongjangu nedělají iluze. Dál nás hluboce znepokojuje porušování lidských práv v KLDR, aktivity kolem obohacování uranu, jaderné zkoušky nebo programy na vývoj balistických střel."
Přesto má Amerika pro Pchjongjang dvojitou odměnu. "Vydávám prohlášení, které ruší sankce vyplývající ze zákona o obchodování s nepřítelem... A zadruhé upozorňuji Kongres na svůj záměr stáhnout Severní Koreu v dalších 45 dnech ze seznamu zemí podporujících terorismus," řekl Bush. Ústupky ale nijak nezlepší diplomatickou ani ekonomickou situaci diktatury, dodal.
"Vláda KLDR v posledních šesti měsících neposkytla žádnou podporu mezinárodnímu terorismu," tvrdí americký prezident. "Poskytla záruky, že ho nebude podporovat ani do budoucna."
Půlroční zpoždění
KLDR už loni v únoru v rámci šestistranných jednání s USA, Ruskem, Čínou, Japonskem a Jižní Koreou slíbila, že do konce roku 2007 zastaví veškeré jaderné aktivity a předá Američanům seznam nukleárních zařízení.
Výměnou za to dostala slib, že obdrží energetickou pomoc v rozsahu téměř milionu tun paliva a že ji Washington vyřadí ze zmíněného seznamu režimů podporujících terorismus. Pchjongjang nicméně nedokázal předložit jadernou dokumentaci ve stanoveném termínu.
Pozdější soupisy, které nabídl Američanům letos, nebyly podle Washingtonu kompletní. Jednání následně na dlouhou dobu uvízla na mrtvém bodě a jejich oživení přinesla až cesta hlavního amerického vyjednávače Christophera Hilla do Pekingu na počátku června.
Seznam je teprve začátek
Další postup se bude odvíjet od toho, jak bude Západ spokojen se samotnou zprávou a také zda KLDR dodrží i ostatní sliby, které dala. Kritické hlasy se ozývají už teď. "To, co se nám dostalo do rukou, je zpráva, která neposkytuje žádné informace o programu obohacování. Vůbec se v ní nemluví o tom, kolik mají nukleárních hlavic," tvrdí například korespondentka serveru aljazeera.net Melissa Chanová.
A požadavky na další chování Korejců jsou ambiciozní. "Severní Korea musí zrušit všechna svá jaderná zařízení, vzdát se plutonia, vyřešit otázky týkající se obohacování uranu a aktivit souvisejících s šířením jaderných zbraní," řekl prezident Bush.
KLDR budovala civilní jaderný program ve spolupráci se Sovětským svazem a Čínou od 50. let minulého století. Moskva i Peking však odmítaly podpořit vývoj severokorejské nukleární zbraně. V roce 2003 Pchjongjang odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a v říjnu 2006 uskutečnil první jadernou zkoušku. Podle expertů odpálil bombu o síle 550 až 1 000 tun TNT.
. DĚNÍ KOLEM JADERNÉHO PROGRAMU KLDR• 21. října 1994 - Pchjongjang zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA výměnou za dodávku dvou lehkovodních jaderných reaktorů k civilním účelům a topné nafty. Program na dodávku reaktorů byl definitivně ukončen 31. května 2006 kvůli neochotě KLDR spolupracovat. • 29. ledna 2002 - George Bush označil Severní Koreu spolu • 17. října 2002 - Spojené státy oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nucena přiznat, že řadu let pokračovala v tajném programu vývoje jaderných zbraní nehledě na dohodu z roku 1994. Následně USA, EU, Jižní Korea a Japonsko schválily zastavení dodávek topné nafty. • 21. prosince 2002 - KLDR odpečetila jaderný komplex Jongbjon a odpojila monitorovací kamery instalované Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Do konce roku vyhostila inspektory OSN, kteří na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) jaderná zařízení monitorovali. • 10. ledna 2003 - Severní Korea odstoupila od NPT. • 27.-29. srpna 2003 - První šestistranné rozhovory v Pekingu. Skončily bez zásadní dohody. • 10. února 2005 - Pchjongjang oficiálně oznámil, že má jaderné zbraně, a to na sebeobranu proti snaze USA izolovat KLDR. • 19. září 2005 - KLDR na šestistranných jednáních v Pekingu slíbila, že se vzdá programů vývoje jaderných zbraní a znovu přistoupí k NPT výměnou za právo na mírové využívání jaderné energie, dodávky ropy a elektřiny a bezpečnostní záruky. Vzápětí KLDR odmítla závazky dodržet. • 5. července 2006 - Severní Korea provedla zkoušku několika raket, včetně obávané mezikontinentální střely Tepodong-2. • 9. října 2006 - KLDR provedla první test jaderné bomby. RB OSN schválila rezoluci obsahující sankce vůči KLDR, která to označila za vyhlášení války. Japonsko později oznámilo, že test byl neúspěšný. • 13. února 2007 - Další kolo šestistranných rozhovorů skončilo dohodou: KLDR souhlasila s uzavřením komplexu v Jongbjonu a vstupem inspektorů jako prvními kroky k odzbrojení. Na oplátku měla dostat od Jižní Koreje, Číny, USA a Ruska 50 tisíc tun těžkého topného oleje nebo hospodářskou, potravinovou či jinou humanitární pomoc v odpovídající hodnotě. • 14. července 2007 - KLDR uzavřela hlavní jaderný komplex v Jongbjonu. Inspektoři MAAE to potvrdili o dva dny později. • 31. prosince 2007 - KLDR podle USA nepředložila soupis všech svých jaderných aktivit, jak se k tomu zavázala při šestistranných rozhovorech. • 26. června 2008 - Severní Korea předala Číně deklaraci o svém jaderném programu. |
