Ruský diktátor Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje.
„Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali,“ řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii,“ uvedl.
Řádné parlamentní volby Ukrajina plánovala 2023, ale ukrajinské zákony v době válečného stavu volby zakazují. Mandát poslanců tak potrvá až do doby, kdy válečný stav v zemi skončí.
Trump přiškrtil Ukrajinu, zastavila se léčba veteránů i boj s korupcí |
Stejné je to i v případě prezidenta, jehož oficiální pětileté funkční období vypršelo loni v květnu. Od té doby ale ruská propaganda šíří tvrzení, že Zelenskyj je nyní nelegitimní hlavou státu, což prohlásil i Putin. On sám je přitom u moci od roku 1999, převážnou část pak jako prezident.
Šéf Kremlu rovněž tvrdí, že Zelenskyj jednání s Putinem zakázal. Zelenskyj v říjnu 2022 podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s Putinem.
Stalo se to krátce poté, co Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři ukrajinské oblasti. Nedávno Zelenskyj vysvětlil, že tento dekret byl namířen proti separatistům v situaci, kdy se Rusko snažilo vyvíjet tlak na Ukrajinu mnoha různými způsoby.
Trump, který v minulosti kritizoval rozsáhlou americkou pomoc bránící se Ukrajině, v předvolební kampani sliboval, že konflikt do 24 hodin od návratu do Bílého domu ukončí. Krátce před lednovou inaugurací připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
