Obchodníci sledují monitory na katarské burze v Dauhá (5. června 2017).

Obchodníci sledují monitory na katarské burze v Dauhá (5. června 2017). | foto: Reuters

Katar zaplatil miliardové výkupné syrským teroristům a Íránu, tvrdí deník

  • 175
Už sedm převážně arabských zemí přerušilo diplomatické styky s Katarem. Podle deníku Financial Times může být za roztržkou i miliardové výkupné, které bohatý emirát údajně zaplatil syrské teroristické skupině Haját Tahrír aš-Šám a Íránu za propuštění členů královské rodiny unesených během loveckého výletu v jižním Iráku. Body si však ve sporu snaží připsat i prezident USA Donald Trump.

Skupinu 26 lovců, z nichž část tvořili členové katarské královské rodiny, unesli v prosinci 2015 v odlehlé pouštní oblasti v jihoirácké provincii Musanna u hranice se Saúdskou Arábií. Měli sice iráckou ochranku, ta ale nezasáhla, protože únosci byli v přesile.

Podporujete teroristy, obviňují státy Katar. Některé odvolaly diplomaty

Lovci byli po 16 měsících propuštěni letos v dubnu. Jejich propuštění předcházela vyjednávání mezi Íránem, Katarem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh. Podle původních informací bylo na výkupném zaplaceno několik milionů dolarů sunnitským i šíitským frakcím.

Deník Financial Times však nyní přišel se zjištěním, že Katar za propuštění rukojmí zaplatil mnohem víc - miliardu dolarů - a to navíc dvěma příjemcům, kteří jsou v regionu na černé listině - syrské teroristické koalici Haját Tahrír aš-Šám, v jejímž čele stojí Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta an-Nusrá napojená na al-Káidu), a íránským bezpečnostním složkám. Peníze prý navíc putovaly i na propuštění asi 50 šíitských bojovníků, které zajali sunnitští džihádisté v Sýrii.

Deník připomíná, že Katar v minulosti spolupracoval s celou řadou kontroverzních organizací, ať už to byli rebelové v súdánské oblasti Dárfúr, Taliban v Afghánistánu nebo radikální palestinské hnutí Hamas. Zatímco Dauhá veškerá obvinění z podpory teroristů popírá s tím, že v regionu funguje jako neutrální prostředník, okolní země - zejména Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty - jej viní z toho, že to hraje na všechny strany a financuje islamisty v Libyi a Sýrii.

„Jestli chcete vědět, jak Katar financuje džihádisty, stačí se podívat na tu dohodu o rukojmí. A tohle není poprvé - od začátku války je to další z řady dohod,“ uvedl jeden z představitelů syrské opozice, který s prostředníkem al-Káidy vyjednával výměnu rukojmí v Sýrii.

Celá dohoda byla podle deníku poměrně komplikovaná. Katarské lovce údajně unesla irácká šíitská milice Kataib Hizballáh napojená na libanonský Hizballáh, podporovaný Íránem. Podle dvou nejmenovaných diplomatů bylo hlavním cílem únosu zajistit, aby Írán s Hizballáhem získaly páku při vyjednávání o propuštění šíitských bojovníků unesených sunnitskou Tahrír aš-Šám v Sýrii.

„Írán s Katarem dlouho hledaly zástěrku pro to, jak financovat tuto dohodu o rukojmí, a konečně ji našly,“ uvedl jeden z diplomatů. Katar tak údajně zaplatil teroristické koalici asi 300 milionů dolarů, dalších 700 milionů obdržel Írán a irácká šíitská milice. Teprve poté ozbrojenci propustili katarské lovce.

Dauhá se k podezření dosud nevyjádřilo. Nejmenovaný spolupracovník katarské vlády ale připustil, že nějaká platba proběhla. Neznal však její výši ani to, kam peníze mířily.

Piloti se vyhýbají Saúdské Arábii, aerolinky ruší lety

Právě spolupráce s Íránem, který státy Perského zálivu považují za zdroj veškerého násilí v regionu, katarským sousedům vadí nejvíc. Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty přerušily s Katarem diplomatické vztahy i letecké, námořní a pozemní spojení. Katarští občané musí všechny tři země opustit do dvou týdnů, diplomaté do dvou dnů. Občané zmíněných států naopak mají zakázáno do Kataru cestovat.

Diplomatické styky s Katarem přerušil i Egypt, Jemen, východolibyjská vláda a Maledivy. Saúdská Arábie uzavřela místní pobočku katarské televize al-Džazíra, která podle ní slouží k vysílání propagandy.

ANALÝZA: Katar hrál vysoko nad své možnosti, a tak dostal přes prsty

Problémy způsobené přerušením dopravního spojení se projevily už v úterý ráno. Letiště v Dauhá slouží jako významný přestupní uzel, a restrikce tak zasáhly řadu leteckých společností včetně Qatar Airways, Etihad Airways a Emirates, píše BBC. Protože se piloti musí vyhýbat obrovské Saúdské Arábii a volit jiné trasy, letadla nabírají zpoždění. Emirátské společnosti Etihad, Emirates a tamní nízkonákladová aerolinka FlyDubai už podle deníku The Guardian oznámily, že dočasně pozastavují své lety do Dauhá.

Katarští obyvatelé v reakci na krizi vzali útokem místní supermarkety. Země je zcela závislá na dovozu potravin, navíc asi 40 procent jich do ní proudí přes nyní uzavřené hranice se Saúdskou Arábií. Místní se proto obávají, že nebudou mít dostatek zásob. „Lidé vtrhli do supermarketu a začali hromadit jídlo, zejména to z dovozu. Je to chaos - nikdy jsem nic takového neviděla,“ uvedla pro agenturu Reuters Eva Tobajiová z Dauhá.

06.června 2017 v 03:30, příspěvek archivován: 06.června 2017 v 14:06

Supermarket in #Doha. #Qatar https://t.co/gXiZ5tbt86

Podobné obavy panují i v případě dovozu stavebních materiálů, které Katar potřebuje na přípravu světového šampionátu ve fotbale v roce 2022. I ty však do země mnohdy proudí přes Saúdskou Arábii. Kvůli sporu v pondělí zakolísaly ceny ropy a vznikly obavy, že roztržka přinese obchodní ztráty v řádu miliard dolarů.

Trump mluví o zásluhách, spor urovnává Turecko s Kuvajtem

Do urovnání krize se už pustily Turecko a Kuvajt. Kuvajtský emír Sabah Ahmad Džábir Sabah vyzval svého katarského protějška šajcha Tamima bin Hamada bin Chalífu Sáního, aby odložil chystaný televizní projev ke krizi, který by mohl vzbudit nové kontroverze. Také Turecko podle ČTK informovalo, že jeho prezident Recep Tayyip Erdogan zahájil diplomatické kroky s cílem vyřešit spory „mezi přáteli a bratry v duchu posvátného měsíce ramadánu“.

Irák se drží zpátky

Irák se nepřidá na žádnou stranu konfliktu v diplomatickém sporu s Katarem. „Nejsme součástí těchto sporů, se všemi zeměmi udržujeme dobré vztahy,“ řekl na tiskové konferenci v Bagdádu irácký premiér Hajdar Abádí.

Ke spekulacím, že Irák s Katarem bude udržovat diplomatické vztahy, protože Katar vyplatil výkupné iráckým šíitským skupinám za členy katarské královské rodiny unesené v roce 2015, se Abádí nevyjádřil.

Irácký premiér dále uvedl, že irácké síly mají v plánu získat kontrolu nad oblastmi na hranici se Sýrií a budou spolupracovat se silami syrského prezidenta Bašára Asada.

Zdroj: ČTK

Šéf diplomacie Spojených arabských emirátů v úterý upozornil, že k urovnání konfliktu je zapotřebí nejprve obnovit důvěru mezi oběma stranami. Od Kataru podle agentury AFP požaduje „písemné záruky“, blíže je ale neupřesnil. Katar slíbil, že proti krokům svých sousedů nepoužije odvetná opatření, trvá však na tom, že „si nenechá vnucovat jejich vůli a nenechá je vměšovat se do jeho vnitřních záležitostí“.

Americký prezident Donald Trump rozhodnutí zemí přerušit vztahy s Katarem považuje za plod své nedávné cesty do Rijádu, kde na summitu arabských a muslimských zemí vyzval k tvrdšímu postupu proti financování terorismu. „Je skvělé vidět, že návštěva Saúdské Arábie a (summitu) 50 (muslimských) zemí začíná přinášet ovoce. Jejich představitelé řekli, že zaujmou tvrdší přístup k financování extremismu, vše ukazuje na Katar. Možná je to začátek konce hororu jménem terorismus,“ napsal na Twitteru Trump.

Mluvčí Pentagonu Jeff Davis na otázku novinářů, zda Katar podporuje teroristy, jak tvrdí skupina arabských států v čele se Saúdskou Arábií a Egyptem, odmítl odpovědět. „Nejsem ta správná osoba, které byste se měli ptát. Považuji je za hostitele naší velmi důležité základny Al-Udajd,“ dodal.

Na základně v Kataru působí 10 000 amerických vojáků. Spojené státy ji využívají k náletům na pozice islámských radikálů v oblasti. Již v pondělí američtí ministři zahraničí a obrany Rex Tillerson a James Mattis prohlásili, že diplomatická krize v regionu neovlivní jednotný boj proti terorismu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video