Prozatímní vedení parlamentu umožnilo hlasovat v zastoupení trojici uvězněných politiků, mezi nimiž je bývalý vicepremiér Oriol Junqueras. Puigdemont ani čtyři další poslanci, kteří stejně jako zmíněná trojice čelí obvinění ze vzpoury a v obavách ze zatčení zůstávají v Belgii, o to nepožádali.
Separatisté prosadili osmatřicetiletého Torrenta, člena Republikánské levice Katalánska (ERC), až ve druhém kole hlasování, kde jim stačila prostá většina 65 hlasů přítomných poslanců. Vítěz prosincových voleb, unionistická strana Ciutadans, navrhla do čela parlamentu Josého Maríu Espeja. Zastánci jednoty se Španělskem však mají pouze 57 hlasů, které na jeho zvolení nestačily.
Ze středečního zasedání vzejde kompletní sedmičlenné vedení parlamentu, jehož složení bude klíčové pro volbu předsedy vlády. Rozhodne totiž o tom, zda se Puigdemont bude moci o úřad ucházet prostřednictvím videokonference, jak navrhují separatisté.
Podle deníku La Vanguardia je pravděpodobné, že do vedení bude zvoleno pět separatistických politiků a dva členové Ciutadans.
Bojujme za naši vlast, burcoval Puigdemont na Twitteru
Zasedání probíhá v emotivní atmosféře a křesla nepřítomných poslanců jsou zakryta žlutými stuhami symbolizujícími hnutí za katalánskou nezávislost. Při hlasování probíhajícím po jménech se ozývá hlasitý potlesk separatistických poslanců ve chvílích, kdy jsou k odevzdání hlasů vyzváni někteří z uvězněných či v Belgii pobývajících politiků.
„Vezměme si zpět své instituce. Bojujme za naši vlast. Ukažme důstojnost,“ vzkázal poslancům krátce před začátkem schůze prostřednictvím Twitteru Puigdemont, který zůstává hlavním kandidátem na post premiéra. Z toho jej sesadila španělská vláda při říjnovém převzetí správy nad Katalánskem kvůli jednostrannému vyhlášení nezávislosti regionu.
Puigdemont zatím nevyjasnil, zda se hodlá ucházet o premiérský post z Bruselu či se vrátí do vlasti. Pokud vstoupí na španělskou půdu, hrozí mu okamžité zatčení.
Španělský premiér Mariano Rajoy tento týden prohlásil, že neuzná katalánskou vládu, jejíž premiér bude úřadovat ze zahraničí. Podle Rajoye by v takovém případě pokračovala správa Katalánska španělskou vládou.
