Poslední den kampaně poznamenala demonstrace ultrapravicové skupiny na mítinku separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC). Ten se konal před branami vězení nedaleko Madridu, kde jsou ve vazbě dva bývalí katalánští ministři kvůli úsilí o prosazení katalánské nezávislosti.
Před věznici dorazily asi dvě desítky lidí, kteří výkřiky jako „Katalánsko je Španělsko“ narušili průběh mítinku. Kandidáti ERC přijeli podpořit svého lídra Oriola Junquerase a dalšího exministra katalánské vlády Joaquima Forna.
„Přijeli jsme poklidnou formou připomenout celému světu, že tito lidé jsou ve vězení neprávem. Úřady tvrdí, že by na svobodě podněcovali k násilným akcím. To je ale nesmysl,“ prohlásil na mítinku katalánský exministr zahraničí Raül Romeva, který kandiduje ve volbách za ERC. „Náš projekt není proti Španělsku, není proti nikomu,“ dodal Romeva. I on čelí, stejně jako celá Madridem sesazená katalánská vláda, obvinění ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
Lídr ERC Junqueras v úterý jako jeden z prvních kandidátů již odvolil: svůj hlas poslal z vězení poštou. Na rozdíl od svého hlavního konkurenta na předsedu katalánské vlády a katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který kandiduje za koalici Společně pro Katalánsko (JxCat) a který je nyní se čtyřmi exministry v Bruselu.
Pětice těchto politiků se včas nezaregistrovala k hlasování ze zahraničí, takže ve volbách svůj hlas nikomu dát nemůže.
Podpořit katalánské lidovce, kteří jsou pro jednotu Španělska, přijel do Katalánska španělský premiér Mariano Rajoy. Ve městě Figueras v provincii Girona ho dav vypískal. Rajoy vystoupil na mítinku lidovců v Gironě po boku lídra katalánských lidovců Xaviera Albiola a zástupce španělské vlády v Katalánsku Enrika Milla. Večer se má Rajoy zúčastnit závěru kampaně lidovců v Barceloně.
Katalánské volby jsou prvními regionálními volbami za čtyřicet let demokratického Španělska, které nevyhlásila autonomní vláda, ale Madrid. Španělská vláda tak učinila koncem října, když rozpustila katalánský parlament, odvolala regionální vládu a převzala přímou správu nad Katalánskem. Důvodem byly separatistické snahy regionální vlády, které vyvrcholily 27. října rezolucí katalánského parlamentu o nezávislosti.
Ve vězení bylo i několik dalších exministrů, kteří byli posléze propuštěni na kauci. Pět členů sesazené katalánské vlády, včetně Puigdemonta, uteklo do Bruselu a v případě návratu do Španělska jim hrozí zatčení.
Sesazené katalánské vedení čelí obvinění i kvůli referendu z 1. října, v němž se 92 procent hlasujících vyslovilo pro nezávislost. Účast ale činila jen 43 procent mimo jiné proto, že řada volebních místností zůstala zavřená. Madrid hlasování předem označil za neústavní a snažil se mu zabránit. Španělská policie zabavovala volební urny a zasahovala proti lidem, kteří se dožadovali otevření volebních místností.
Očekává se rekordní účast
Madrid doufá, že separatistické strany ve volbách ztratí absolutní většinu v regionálním parlamentu, kterou měly od minulých voleb z roku 2015. Poslední průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že výsledky budou těsné. Rekordní má být účast: očekává se, že hlasovat přijde přes 80 procent voličů, při volbách v září 2015 se jich dostavilo 75 procent.
O vítězství bude zřejmě bojovat strana Ciudadanos, která je proti odtržení Katalánska od Španělska, a separatistická strana Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr a exministr Oriol Junqueras je ve vazbě.
Katalánská krizeZÁSAH: Madrid převzal vládu nad Katalánskem POLITOLOG: Katalánsku uškodili jeho vůdci REPORTÁŽ: Mlčící většina nezávislost nechce FAKE NEWS: Staré snímky a fotomontáže VYSLANKYNĚ: Katalánce zajímá dělení ČSFR |
Třetí by měla skončit Puigdemontova kandidátka Společně pro Katalánsko (JxCat). Pokud ani separatisté, ani promadridské strany (socialisté, lidovci a Ciudadanos) nezískají absolutní většinu, budou jednání o vládě obtížná. Dokud neskončí, má trvat přímá správa Katalánska Madridem.
Jazýčkem na vahách může být levicová koalice En Comú-Podem (Společně můžeme), za niž kandiduje například barcelonská starostka Ada Colauová. Tato koalice je proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti, kritická je ale i vůči socialistům, lidovcům a straně Ciudadanos.
Nový katalánský parlament musí podle zákona zasednout do 20 dnů od voleb. Poté má jeho nové vedení do deseti dnů navrhnout kandidáta na katalánského premiéra, jehož schvaluje celý parlament. Zatím se jako o kandidátovi na tuto funkci hovoří o Puigdemontovi, jemuž ale hrozí zatčení, nebo Junquerasovi, který už ve vazbě je. Reálnou šanci na premiéra tak má generální tajemnice ERC Marta Roviraová či z opačného tábora šéf katalánských socialistů Miquel Iceta.
Katalánští separatisté začali získávat více příznivců od roku 2010, kdy ústavní soud v Madridu anuloval nový autonomní status Katalánska. Ten předtím přitom schválily katalánský i španělský parlament, ale u ústavního soudu ho napadli španělští lidovci, vedení Marianem Rajoyem, nynějším španělským premiérem. Vadila jim ustanovení, v nichž byli Katalánci označováni za „národ“.
