Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvKarl Heinrich Marx se narodil 5. května 1818 v porýnském městečku Trevír, kde jeho děd a strýc působili jako rabíni. Na přání svého otce, přeběhlíka od judaismu k luteránství, který se živil jako advokát, šel mladý Karel Marx studovat práva do Bonnu. Odtud ale brzy začaly chodit zprávy, že své studium zanedbává. Utkal se prý i v souboji a strávil noc ve školním vězení za opilství a výtržnost.
Po roce tak Marx přešel na univerzitu do Berlína, kde vystudoval filozofii a historii. Stále více ho však fascinovala filozofie a osobnost německého filozofa Georga Friedricha Hegela.
Fotogalerie |
Když jako třiadvacetiletý obhajoval v roce 1841 doktorskou disertační práci o Epikurově filozofii na Jenské univerzitě, byl už pět let zasnoubený s aristokratkou Jenny von Westphalenovou, sestrou svého spolužáka z gymnázia. Po doktorátu krátce pracoval jako šéfredaktor Rýnského deníku, který vláda na jaře 1843 zrušila.
Ještě v Německu se Marx von Westphalenovou oženil, než odjeli do Paříže, bašty revolucionářů. I odtud byl pro své radikální názory vypovězen a strávil tři roky v Bruselu, než později trvale zakotvil v Londýně. Manželé spolu zplodili sedm dětí.
Přítel i mecenáš
S Bedřichem Engelsem se Marx spřátelil v roce 1844. Engels byl však pro Marxe nejen spolupracovníkem při rozvíjení komunistické ideologie, ale také významným mecenášem. Marx si totiž nikdy nenašel stálejší zaměstnání, které by rodinu vytrhlo z materiální bídy. Pozoruhodné bylo, že Engels dokázal skloubit kritiku kapitalismu s vlastním, poměrně úspěšným podnikáním.
Již o čtyři roky později vydal Marx spolu s Engelsem slavný Manifest komunistické strany. „Nechť se třesou panující třídy před komunistickou revolucí! Proletáři nemají v ní co ztratit, leda své okovy,“ vyzýval Marx s Engelsem ke spojení proletářů všech zemí ve spisu. Právě radikálnost a výzvy ke svržení kapitalismu ozbrojenou revolucí bývají však autorům manifestu nejvíce vyčítány.
KLDR sundala z náměstí portréty Marxe a Lenina. Visely tam 50 let |
„Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů - Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd,“ píše se také v Manifestu.
Dalším stěžejním Marxovým dílem je politicko-ekonomický spis Kapitál, v němž autor došel k závěru, že vykořisťovatelské zřízení - kapitalismus - spěje samo ze své podstaty k zániku a bude vystřídáno komunismem, tedy beztřídní společností, v níž neexistuje soukromé vlastnictví.
Marx však stačil sám dopsat a vydat pouze první díl Kapitálu, zbylé dva sestavil ze zápisků po jeho smrti Engels. Sporný čtvrtý díl s názvem Teorie nadhodnoty, často nepovažovaný za součást díla, poprvé publikoval Karl Kautsky. Hodnota Kapitálu pro dnešní svět spočívá podle odborníků především v jeho detailním popisu tehdejší reality - je dílem, které popisuje ekonomickou realitu poloviny 19. století, hlavně v Británii.
Základ komunistických diktatur
Marx bývá označován i za dobrého žurnalistu. Jeho rozbory britské koloniální politiky v Indii a vývoje občanské války v USA jsou podle mnohých pronikavými analýzami. Kromě místních radikálních novin, vesměs brzy zakázaných, psal později krátce také z Londýna pro New York Tribune.
Kritiku si však vysloužil svými antisemitskými pamflety, v nichž Židy považoval za jedny z původců kapitalistického systému. Přitom šlo o jeho vlastní národ, který byl podle něj „jedem kšeftu zasažen zvlášť citelně“. Ke svému původu se Marx jako syn židovského konvertity příliš nehlásil, ale jeho snědá pleť a přezdívka Mouřenín ho provázely celý život.
Marx, kachničky a hrníčky. Suvenýry kritika kapitalismu jsou skvělý byznys |
V roce 1864 stál Marx u zrodu mezinárodního dělnického sdružení První internacionála, na jejímž vedení se podílel. Ve stáří se z revolucionáře stal středostavovský gentleman. Marx zemřel 14. března 1883 v Londýně, kde je také pohřben.
Po vzniku komunistických vlád v některých zemích světa byly Marxovi budovány pomníky a byly po něm pojmenovány ulice nebo města. Asi nejznámější je obří busta Karla Marxe ve východoněmeckém městě Saská Kamenice, která se v dobách bývalé NDR jmenovala Karl-Marx-Stadt. V roce 1999 Marxe anketa britské BBC vyhlásila největším myslitelem druhého tisíciletí.
Postava Karla Marxe však budí i negativní reakce. „Karl Marx vytvořil základ, na kterém staví všechny komunistické diktatury až do dneška,“ domnívá se Dieter Dombrovski.
„Napsal ta díla. Samozřejmě, že je neimplementoval, ale vytvořil tu myšlenku. Komunistické diktatury pak všechno, co napsal, zrealizovaly slovo od slova,“ rozvedl Dombrovski, kterého věznila východoněmecká diktatura.
V rodišti Karla Marxe vztyčili jeho sochu, do odhalení ji budou hlídat |
„Pokud někdo podle našeho současného trestního systému navádí člověka spáchat vraždu, a pokud ji ten druhý člověk opravdu spáchá, potom ten, který k ní nabádal, je pak také odsouzený. Což je jenom dobře.“ Dombrovski dodal, že pod komunistickými režimy zemřelo více lidí než pod Adolfem Hitlerem, napsal The Local.
Dalším z kontroverzních témat se stala i 4,4 metru vysoká bronzová socha, která má být odhalena v Marxově rodném Trevíru. Vytvořil ji slavný čínský umělec Wu Wej-šana a darovala ji Čína. Odhalení sochy bude jednou z hlavních událostí oslav výročí Marxova narození (více jsme psali zde).
