O smrti uzbeckého vůdce už v pátek v podvečer informovala ruská agentura Interfax, která však zprávu následně stornovala jako technickou chybu. O smrti Karimova předtím psala agentura Reuters s odvoláním na tři diplomatické zdroje, úřady však spekulace během dne nekomentovaly.
Nyní však Interfax obsáhle citoval z úředního komuniké, vydaného jménem vlády a parlamentu, podle něhož „po těžké nemoci 2. září zesnul přední státní a politický činitel, prezident Uzbekistánu Islam Karimov“. Pohřben bude dle vlády v sobotu ve druhém největším městě země Samarkandu. Na počest autokratického vůdce, který zemi vedl přes 26 let, vyhlásí třídenní smutek.
KOMENTÁŘ: Smrt uzbeckého vládce ohrožuje měkký podbřišek Ruska |
Ruský prezident Vladimir Putin krátce poté Taškentu kondoloval. Soustrast Uzbekistánu vyjádřili někteří státníci ještě před potvrzením Karimovova skonu. Turecký premiér během pátečního jednání své vlády vyjádřil soustrast s úmrtím vůdce spřátelené země. „Uzbecký prezident Islam Karimov odešel. Kéž ho provází boží milost a požehnání, Turecko sdílí bolest a žal uzbeckého lidu,“ řekl Binali Yildirim podle televizních záběrů ze schůze.
V pátek ráno vláda v tiskovém prohlášení uvedla, že stav prezidenta se za posledních 24 hodin výrazně zhoršil. „Lékaři hodnotí (jeho stav) jako kritický,“ uvedl kabinet v deníku Narodnoje slovo (více zde). Osmasedmdesátiletý Karimov utrpěl minulý týden krvácení do mozku. Celý týden se objevovaly nepotvrzené informace o jeho zdravotním stavu. Tamní agentura Fergana již v pondělí uvedla, že Karimov zemřel, a vydala jeho nekrolog.
Zákaz zmiňování Karimova v mešitách
Uzbecké úřady zakázaly muslimským duchovním zmiňovat Karimova během pátečních modliteb v mešitách, uvedla agentura Fergana s odvoláním na zdroje z okolí hlavního muftího země. Zákaz byl prý vydán ústně. V mešitách bylo podle věřících v pátek mnohem více policistů než v jiný pátek a také bezpečnostní prohlídky byly důkladnější. „Mulla ani jednou nezmínil vedení státu, včetně Islama Karimova,“ citovala Fergana nejmenovaného muslima.
Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Sám se stylizoval do role ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem. Kritici ho obviňovali, že hrozbu islamistů využívá jako záminku k potlačení jakéhokoli disentu.
Karimov stál mimo jiné za brutálním potlačení povstání v roce 2005. Při střelbě vládních jednotek do davu demonstrantů tehdy v Andižanu zemřelo až 1 500 lidí, vláda však oficiálně přiznala jen desetinu z toho.
Nevládními organizacemi býval Karimov označován za jednoho z nejtvrdších a současně nejdéle vládnoucích současných světových diktátorů a za představitele represivního režimu, který utlačuje, zavírá či vyhání ze země své občany, které považuje za politické oponenty. Na druhou stranu Západ Uzbekistán pod jeho vládou vždy oceňoval za to, že plní funkci bariéry bránící průniku islamistů z Afghánistánu.
Karimov byl dvakrát ženatý, se svou druhou ženou akademičkou Taťjanou měl dvě dcery. Starší dcera Gulnara podle médií před časem upadla v nemilost a už dlouho se neobjevila na veřejnosti. Některá média v roce 2014 tvrdila, že je v domácím vězení. Mladší dcera Lola je uzbeckou velvyslankyní při Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) a žije v Paříži.
O tom, kdo bude prezidentovým nástupcem, se nyní vedou zákulisní jednání. Hlavními hráči jsou Karimovova rodina, vládní špičky a představitelé bezpečnostních složek.
Karimov na archivních záběrech z posledních let:
