Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ukrajina má postupné přičlenění k NATO ve své ústavě, takže prezidentovo vyjádření je jenom vypjatější výraz mnoholeté snahy Ukrajiny se do aliance dostat,“ míní diplomat Karel Kovanda.
„Už na summitu NATO v Bukurešti zaznělo, že Ukrajina se dříve nebo později členem aliance spolu s Gruzií stane,“ řekl v Rozstřelu Kovanda. „Reálné to je, ale zůstává otázkou, v jakém časovém horizontu se tak stane. Ukrajina teď podala žádost o urychlené přijetí, ale to si myslím, že přesahuje možnosti aliance i Ukrajiny.“
Ukrajina v NATO? Do pěti až deseti let
Vše záleží podle Kovandy na tom, kdy skončí válka s Ruskem. „Pokud válka skončí do roka, maximálně do dvou, tak je vstup Ukrajiny do NATO otázkou pěti až deseti let.“
Pokud by podle bývalého velvyslance ČR při NATO prezident Zelenskyj s představiteli Severoatlantické aliance své vyjádření konzultoval, bezesporu by jej od něj odrazovali. „Vstup Ukrajiny do NATO není otázkou dneška. Tou je porážka Ruska.“
Ukrajina totiž nesplňuje zásadní podmínku pro vstup do NATO. „Kandidátská země nesmí mít spory s žádným sousedem. Známe to z vlastní zkušenosti. Když vstupovala Česká republika v roce 1999 do NATO, musela si uspořádat sousedské vztahy s Německem.“
„Není přitom vyloučeno, že aliance najde nějaké kroky, které by mohly Ukrajinu povzbudit v otázce členství. Mohl by to být například akční plán pro členství, což je poměrně detailní popis toho, čeho všeho musí země dosáhnout ve svých obranných záležitostech, aby mohla k alianci přistoupit. Ukrajina by toto určitě přivítala,“ myslí si Kovanda.
Proti by mohlo být Maďarsko
A nejsou mezi členy NATO státy, kterým by mohlo přistoupení Ukrajiny k NATO vadit? Podle Kovandy jde hned o několik zemí. V Rozstřelu hovořil třeba o prorusky orientovaném Maďarsku, dále o Bulharsku, ale také o jižních státech aliance. „Proti zostřování kroků vůči Rusku vystupují například Řecko, Kypr a Malta.“
Karel Kovanda se v rozhovoru zamyslel i nad tím, zda je reálné, že Kreml použije v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jaderné zbraně. „Osobně to nepovažuji za pravděpodobné.“
„Na druhou stranu o tom hovořil i sám Putin. A přidali se i někteří jeho spolupracovníci. Například čečenský vůdce Ramzan Kadyrov nebo Putinův „šéfkuchař“ Jevgenij Prigožin (který vede soukromé vojenské komando s názvem Vagnerova skupina) vyzývají k tomu, aby se po porážce Ruska v Lymanu jaderné zbraně použily. Takže se to vyloučit nedá,“ dodává Kovanda.
Rusko geopoliticky oslabuje
Karel Kovanda se následně zamyslel nad tím, jak Rusko ztrácí geopolitické postavení. „Rusko politicky oslabuje. Indie s Čínou jednají neutrálně a Čína se v Radě bezpečnosti většinou zdrží hlasování. Ale ještě důležitější je oslabení pozice Ruska v zemích bývalého Sovětského svazu.“
Podle Kovandy se autonomně chová Kazachstán, který byl v minulosti na Rusku závislý a současného prezidenta Tokajeva udržel u moci až výsadek ruských speciálních sil, který potlačil protivládní demonstrace v lednu letošního roku.
„Jakkoliv byl prezident Tokajev Putinovi něco dlužen, dnes absolutně vylučuje, že by uznal připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku. Chová se autonomně a protirusky. K tomu přidejme nedávný útok Ázerbájdžánu na proruskou Arménii. A neúspěch Arménie je známkou ruské slabosti. Stejně jako to, že Rusko nezasáhlo do šarvátky mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem,“ uzavírá Kovanda.
