"Co se běžně dělá s poruchami? Musíte se je pokusit spravit," uvedl v rozhovoru pro BBC Napier, který byl jedním ze 115 kardinálů, kteří se před pár dny účastnili volby nového papeže (více o volbě čtěte zde). Podle Napiera je rozdíl, když se normální zdravý člověk vědomě rozhodne porušit zákon a lidmi, kteří jsou ovlivněni psychickou poruchou, jak pedofilii nazývá. Potrestání podle jeho slov zdravého člověka je prý v pořádku.
Svou teorii, ve které pedofilii označuje jako psychickou poruchu, obhajuje vskutku zajímavou teorií. Sám prý zná nejméně dvojici kněží, kteří se pedofily stali po tom, co byli v mládí sami zneužíváni.
"Nikdo pak nemůže tvrdit, že takoví lidé jsou trestně odpovědní za svoje konání stejně jako ostatní, kteří se k porušování zákona vědomě rozhodnou. Nikdo přeci nemůže zaujmout postoj, že by takového člověka potrestal, vždyť on sám je v jistém smyslu poškozený," vysvětlil Napier.
Tucet špinavcůAmerická organizace SNAP před několika dny vydala seznam dvanácti kardinálů, kteří jsou nějakým způsobem zapleteni do krytí pedofilie církevních hodnostářů. Tento seznam nazvala provokativně "Tucet špinavců". Nejvíce kardinálů na seznamu pochází ze Spojených států, kritice se však nevyhl ani český kardinál Dominik Duka, který skončil na nelichotivém šestém místě. Organizace SNAP u něj poznamenala, že "tvrdil, že zprávy o obtěžování dětí v irských školách jsou pokusem vytlačit církev z její pozice při výchově a vzdělávání dětí". Dále pak údajně uvedl, že jen deset procent obvinění proti církvi je prokázaných. Pražské arcibiskupství kritiku odmítlo. "Kritika kardinála Duky ze strany americké organizace obětí zneužívání kněžími, že "nepodpořil oběti zneužití", je neopodstatněná," znělo z arcibiskupství. Více o kritizovaných představitelích církve čtěte zde. |
Jihoafrický kardinál navrhuje, aby lidé, kteří byli v mládí sexuálně zneužíváni a následně pak sami někoho sexuálně zneužili, byli vyšetřeni týmem lékařů a odborníků. Komentáře Napiera pro BBC okamžitě vyvolaly vlnu nevole u lidí, kteří jsou obětmi sexuálního obtěžování ze strany členů církve.
Stejné postoje měla i církev v USA
Barbara Dorriesová, která se v mládí musela potýkat s následky znásilnění místním kněžím, s postojem Napiera nesouhlasí. "Pokud je pedofilie nemocí, dobře. Zároveň je to také zločin a ty musí být potrestány. Zločinci přeci jsou zodpovědní za to, co udělali," zlobí se Dorriesová, která je členkou organizace Survivors Network (SNAP), která sdružuje oběti znásilnění, za kterými stojí členové církve.
Podle Dorriesové, se kterou se ztotožňují tisíce dalších obětí znásilnění, kardinálové sahají po všech možnostech, jak podobné zločiny skrýt a poskytnout tak "predátorům" možnost pokračovat v jejich počínání. Vše pak zůstává za nepropustnými zdmi církve.
Autorka biografie papeže Jana Pavla II. připomíná, že výroky jihoafrického kardinála nejsou ničím novým. Podobné postoje se prý svého času snažila prosadit církev ve Velké Británii i Spojených státech.
S temnou stranou církve se v mládí setkala i Marie Collinsová. Ta přístupu Napiera nerozumí a nechápe, jak vůbec může muž s jeho postavením prosazovat podobné názory. "Je neuvěřitelné, že existují kardinálové, tedy jedni z nejvyšších představitelů církve, kteří zastávají podobný pohled. Vždyť absolutně ignoruje děti," zlobí se Collinsová.
Jedním z posledních mediálně diskutovaných případů zneužívání dětí církevními hodnostáři je aféra kolem šestasedmdesátiletého amerického kardinála Rogera Mahonyho. Ten koncem ledna přišel o možnost vykonávat v církvi jakoukoli administrativní či veřejnou funkci kvůli svému spojení s pedofilním skandálem kněžích v losangeleské arcidiecézi. Před pěti lety soud rozhodl, že církev musí lidem, které údajně duchovní v Los Angeles zneužívali, vyplatit vysoké odškodnění (více o případu čtěte zde).
