Posledního rozloučení s kardinálem Beranem v Římě se účastní česká delegace složená ze zástupců katolické církve i státu. Vede ji ministr kultury Ilja Šmíd (za ANO) a jejími členy jsou mimo jiné biskup královéhradecký Jan Vokál, plzeňský biskup Tomáš Holub, pomocný biskup pražský Zdeněk Wasserbauer, rektor české papežské koleje v Římě Nepomucenum Petr Šikula či velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík.
Již ve středu v kapli odstranili deska z hrobu, který byl už v době Beranova pohřbu koncipován jako dočasný. Tato deska má být umístěna v Beranově rodné Plzni. Ve svatopetrské bazilice bude na trvalou památku kardinála zřízena pamětní deska. Spolu s rakví byl vynesen z kaple také malý sáček se zemí z Beranovy vlasti, který byl v kardinálově hrobě a který se nyní rovněž vrátí do Česka.
Po vynesení rakve z kaple v kryptě pod bazilikou jeden z kardinálů připomněl život kardinála Berana a jeho perzekuci. Uskutečnily se modlitby a loučení za účasti italských představitelů církve a českých hostí.
„Návrat kardinála Josefa Berana do vlasti je velkým triumfem. Repatriací končí jeho emigrace. Chtěl bych poděkovat Svatému stolci za to, že v roce 1969 po smrti kardinála Berana umožnil, že jeho ostatky mohly ležet na takto posvátném místě v blízkosti ostatků svatého Petra,“ řekl novinářům ministr kultury Šmíd.
Život kardinála Berana je podle něj příkladem pro celou zemi. „Příkladem člověka, v jehož osudu jakoby se zrcadlil osud celého národa; byl perzekvován dvěma totalitami, ale nikdy se nepodrobil, vždycky jeho osobnost vyzařovala konzistentnost, bojoval za náboženskou svobodu i za svobodu svědomí, nejen pro věřící, ale pro všechny, kteří v různých totalitách byli utiskováni,“ řekl.
Poslední vůlí kardinála Berana bylo spočinout po smrti ve vlasti. Do Prahy se závěť dostala s Beranovým archivem v 90. letech. „O poslední vůli se tak úplně nevědělo, ale když se s intenzivnějším procesem beatifikace kardinála Berana, což je od roku 2015, začalo o těchto věcech mluvit, objevila i otázka, zda nevyhovět jeho poslední vůli,“ řekl církevní historik Jaroslav Šebek, který se převozu ostatků také účastní. O repatriaci se podle něj velmi zasloužil kardinál Miloslav Vlk, který byl přesvědčen, že místo kardinála Berana je v pražské katedrále. Od začátku roku 2017 se začalo o repatriaci intenzivně jednat s Vatikánem.
„I v souvislosti s tím, co se děje teď v české politice, kde se objevuje názor, že se komunisté mohou bez problémů vrátit do nejvyšších mocenských pater, je myslím docela symbolické, že se vrací ostatky kardinála Berana, který byl rozhodným odpůrcem této ideologie. A je docela i zvláštní, že v okamžiku, kdy přijíždí kardinál Beran do České republiky, tak přichází Miloš Zeman jako první polistopadový prezident na sjezd komunistické strany. Symbolika v tom, že se Josef Beran vrací v takovéhle době, je velmi silná,“ řekl historik.
Po vyzdvižení ostatků se večer uskutečnila liturgie v koleji Nepomucenum, kde se s kardinálem loučili tamní seminaristé a krajané. V pátek odpoledne český vojenský letoun ostatky dopraví do Prahy, kde budou v pondělí 23. dubna vpodvečer uloženy v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
Symbol útlaku církve
Převozem do Česka se plní poslední přání duchovního a politického vězně, jemuž komunistický režim znemožnil návrat do vlasti za jeho života i po smrti. V místě posledního odpočinku papežů bylo tělo uloženo od Beranovy smrti v exilu v roce 1969. Převoz ostatků povolil počátkem letošního roku papež František.
Kardinál Beran se stal kvůli dlouholeté internaci symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa.
Česká strana o převoz Beranových ostatků usilovala dlouhodobě. Beran, který se po odjezdu z Československa do Vatikánu u příležitosti jmenování kardinálem v roce 1965 nesměl vrátit do vlasti, je jediným Čechem, jehož tělo bylo po smrti pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Pohřební obřad vedl tehdejší papež Pavel VI. Beatifikační proces kardinála Berana byl zahájen v roce 1998.
