I přes prezidentovy pohrůžky migranti pokračují v pochodu dál na sever. „Bohužel to vypadá, že mexická policie ani armáda nejsou schopny migranty mířící k jižní hranici Spojených států amerických zastavit. Přimíchali se do ní zločinci a neznámí lidé původem z Blízkého východu,“ napsal na Twitteru Trump, který považuje boj proti migrantům nelegálně přicházejícím do USA za stěžejní téma svého působení v prezidentském úřadě.
Spojené státy americké podle prezidenta „významně sníží“ objem finanční pomoci Guatemale, Hondurasu a Salvadoru, protože právě tyto země nejsou schopny zabránit migraci svých obyvatel do USA. Takzvaná karavana migrantů v pondělí zamířila na sever z města Tapachula na hranicích s Guatemalou, kde přenocovala po vstupu na mexické území.
Mexické úřady jim v překročení hranice země nezabránily a zvolený mexický prezident Manuel López Obrador v neděli jako řešení tohoto dlouhodobého problému navrhl, aby USA, Kanada a Mexiko ekonomicky pomohly chudým zemím Střední Ameriky.
„Tento problém se nemůže řešit silou, musíme dodržovat lidská práva. Hlavní je vymýtit v těchto zemích hlad,“ řekl v neděli López Obrador, který se úřadu ujme 1. prosince. „Kdyby byl v Guatemale, Hondurasu, Salvadoru a mexických státech Chiapas, Tabasco a Oaxaca ekonomický růst, neměli bychom tento migrační problém,“ uvedl levicový politik. Dodal, že jako prezident navrhne Trumpovi, aby s Mexikem a Kanadou společně investovali do rozvoje v těchto zemích.
Honduras je klíčovým partnerem USA ve Střední Americe, loni Washington tamní vládě poslal na 180 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun) na zajištění bezpečnosti, boj proti obchodu s drogami a programy snížení chudoby.
Omezení finanční pomoci oznámil Trump v době vrcholící kampaně před kongresovými volbami, v níž se snaží prezentovat toto téma jako problém způsobený opozičními demokraty, kteří podle něj odmítají hlasovat pro tvrdší podobu imigračního zákona.
Nynější karavana vyrazila předminulou sobotu z města San Pedro Sula na severu Hondurasu a původně čítala asi 1 300 lidí. Postupně se k ní připojili další lidé, kteří utíkají před vysokou kriminalitou a chudobou. Když skupina dorazila o víkendu na guatemalsko-mexickou hranici, čítala asi pět tisíc běženců.
Necelá tisícovka z nich přistoupila na „plán bezpečného návratu domů“, na němž se v sobotu dohodli prezidenti Hondurasu a Guatemaly. Podle mexických úřadů požádalo o víkendu 640 lidí z karavany o azyl na hranicích s Guatemalou.
Migrační krizi přijel v pátek do Mexika řešit i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Mluvčí mexické vlády posléze uvedl, že Spojené státy nabídly Mexiku 20 milionů dolarů (asi 450 milionů korun) na zadržení a repatriaci této skupiny běženců. „Nevzali jsme ani cent, prezident Enrique Peňa Nieto Pompeovi zopakoval, že budeme ve své migrační politice svrchovaní,“ řekl mexický vládní mluvčí.
Dva tisíce migrantů přebrodily řeku přes hranici do Mexika. Míří do USA |
Takzvané karavany migrantů pořádají nevládní organizace už řadu let. Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemi Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, která hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe.
Karavany migrantů ve Střední Americe se většinou obešly bez větší publicity až do letošního dubna, kdy podobnou skupinu označil Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a na hranici s Mexikem poslal národní gardu. K americko-mexickým hranicím tehdy z jihu dorazilo několik stovek migrantů, ač původně jich z jihu Mexika u hranic s Guatemalou vyrazilo asi 1 500. Většina z nich byli Hondurasané.
