Byla to právě Merkelová, která velmi přispěla k dojednání migrační dohody mezi Tureckem a Evropskou unií v letech 2015 a 2016. Stalo se tak poté, co v roce 2015 přišly do Německa statisíce uprchlíků. Ti se často dostávali do Evropy skrze Turecko.
Dosluhující německá kancléřka vyjádřila přesvědčení, že spolupráce s Ankarou bude v této oblasti pokračovat. „Podpora ze strany EU je nutná - doteď jsme vyplatili 4,5 miliardy eur z dohodnutých šesti miliard eur,“ uvedla Merkelová.
Erdogan připomněl, že Turecko hostí na svém území 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie a dalších 300 000 lidí z Afghánistánu. V uplynulých měsících Turecko vyzvalo EU, aby zvýšila finanční podporu. Podle tureckých úřadů unijní peníze pokrývají jen menší část nákladů, které země s uprchlíky na svém území má.
Pět let od „Zvládneme to“. Jednala bych stejně jako tehdy, říká Merkelová |
Merkelová ocenila také rozvoj infrastruktury a zlepšení životních podmínek v Turecku. „Někdy jsem ale byla kritická ohledně vývoje lidských práv a osobních svobod,“ uvedla kancléřka. Podle ní však Turecko má s Německem a dalšími unijními zeměmi podobné zájmy v řadě geopolitických otázek, například ohledně vývoje v Afghánistánu.
Merkelová a Erdogan patří k nejdéle sloužícím vrcholným politikům v Evropě. Podle politologa Güntera Seuferta měli oba politici občas napjaté vztahy, nakonec ale vždy našli způsob, jak se dohodnout.
Například v roce 2017 německé úřady zakázaly tureckým politikům vést předvolební kampaň mezi členy početné turecké komunity v zemi, na což turečtí politici reagovali silnými výroky. Erdogan tehdy přirovnal německé úřady k nacistům.
„Německo ale (před Tureckem) nikdy nezavřelo dveře,“ řekl Seufert. Podle odborníků však nová německá vláda zaujme zřejmě vůči Erdoganovi o něco tvrdší postoj než dosluhující kancléřka.
