Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři.
Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Scholz v projevu před hlasováním uvedl, že to bylo „několik týdnů sabotáže“ ze strany FDP, které k pádu vlády vedly. Lindner to odmítl.
Německo má tedy nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených, vláda je až do ustavení nového sněmu po volbách plně akceschopná.
Poslanci vládní strany Zelených, jichž je 117, před hlasováním avizovali, že se zdrží. Chtěli tím mimo jiné předejít možnosti, o které se dlouho spekulovalo, že by se celá frakce AfD mohla pokusit vyslovit Scholzovi proti jeho vůli důvěru, a vyvolat tak politický chaos.
Německý kancléř tlačí nižší daně potravin. Inflace neustoupí, varují odborníci |
Podle sobotního průzkumu agentury INSA by nyní volby vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 31 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by dostala 20 procent hlasů.
Scholzova SPD by měla 17 procent. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11 procenty. Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala sedm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu se dlouhodobě pohybuje FDP.
Do Spolkového sněmu by se letos poprvé od roku 1990 nemusela dostat postkomunistická Levice, která je oslabená mimo jiné odštěpením BSW. Původně měli Němci nové poslance vybírat až na konci září.
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může to spojit s konkrétním návrhem zákona, což ale Scholz neučinil. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy pak do 60 dnů následují předčasné volby. Steinmeier minulý týden uvedl, že chce po hlasování nejprve vést rozhovory se zástupci politických stran, už dříve ale avizoval, že považuje navržený termín 23. února za realistický.
Rusko válku vyhrálo, řekl šéf AfD. Německo by to prý mělo uznat |
V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm už šestkrát. Ve dvou případech - v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera - nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci šéfovi vlády důvěru vyjádřili. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982, Schröder v roce 2005 a nyní i Scholz využili ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali předčasné volby.
Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři Základního zákona, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté.
