Důkazy o škodlivém vlivu falešných zpráv a dalších forem manipulace dětmi a mladými lidmi na sociálních sítích jsou podle Merze značné.
„Když dnes děti ve věku 14 let tráví až pět hodin denně - a někdy i více - u displeje, když se jejich celá socializace odehrává přes toto médium, pak se nemůžeme divit, že mají mladí lidé deficity ve vývoji osobnosti a problémy ve společenském chování,“ řekl kancléř Merz tento týden podcastu Machtwechsel. Argumenty kritiků, že si děti musejí na prostředí sítí zvykat od raného věku, aby se v něm dokázali orientovat, Merz odmítl. „Podle této logiky bychom museli na základních školách rozlévat alkohol, aby si na něj děti zvykly,“ řekl.
Zákaz sociálních sítí pro děti, chce ANO. Může být kontraproduktivní, zní už kritika |
Debatu o možném zákazu sociálních sítí, jako je Facebook, Instagram, TikTok či Snapchat, rozpoutal před časem premiér severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko Daniel Günther. Už v prosinci vyzval k rychlému zákazu sociálních sítích pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie, která jej zavedla loni v prosinci jako první země na světě. Dětem a mladistvým je sice podle něj nutné představovat nová média, musí to být ale profesionálním způsobem a pod dohledem. „Nesmíme děti v naší zemi nadále nechávat o samotě,“ dodal Günther.
Návrh podpořila řada vlivných křesťanských demokratů včetně ministryně pro vzdělání, rodinu, seniory, ženy a mládež Karin Prienové či ministra pro digitalizaci Karstena Wildbergera. Dostal se i na program celostátního sjezdu CDU, který dnes začíná ve Stuttgartu. „Přísnější pravidla u omezení věku při používání sociálních sítí mohou být účinnou ochranou dětí a mladistvých před důsledky nenávisti a štvaní, před psychickým tlakem, šikanou nebo před vlivem škodlivých obsahů na síti,“ stojí v návrhu.
Německo má problém s rázem měst, prohlásil Merz. Kritici ho viní z rasismu |
Sociální demokraté, kteří jsou koaličním partnerem CDU, přišli s vlastním návrhem. Věkovou hranici pro zákaz sociálních sítí chtějí nižší, a sice 14 let. Strana přitom navrhuje, aby se věk ověřoval pomocí unijní aplikace EU Digital Identity Wallet. Podle SPD by měly mít děti pod 14 let kompletní zákaz používání sociálních sítí, povinnost zabránit jejich přístupu k nim by přitom byl na samotných platformách. Pro děti od 14 do 16 let by pak měly podle sociálních demokratů vzniknout zvláštní verze sociálních sítí pro mládež, které by nesměly obsahovat žádné prvky, které zvyšují závislost. Mládežnická verze sítí by nesměla obsahovat ani personalizovaný obsah, podporovat by nesměla ani nekonečné scrollování.
„Před pár lety jsme všichni zdůrazňovali svobodu sítí a říkali, že na nich nesmí docházet k žádnému omezování. Ale teď vidíme, že se ve společnosti něco děje... přicházejí ke mně mladí a říkají ‚potřebujeme jasná pravidla, jak se sociálními sítěmi zacházet‘,“ řekl k tomu vicekancléř a spolupředseda SPD Lars Klingbeil.
Žádný Instagram či YouTube. Austrálie jako první na světě zakázala dětem sociální sítě |
Podle studie, kterou tento týden zveřejnila zdravotní pojišťovna DAK, užívá sociální sítě riskantním či dokonce zdraví ohrožujícím způsobem více než pětina dětí v Německu. Závislost na sociálních sítích jich má 6,6 procenta. Svaz ředitelů německých škol uvedl, že učitelé v posledních letech pozorují změny v chování žáků. Jde podle nich především o problémy se soustředěním, pozorností, ale i velkou únavu. Souvisí to podle nich právě i s používáním sociálních sítí. Velkým problémem je na školách i kybernetická šikana.
Po Austrálii o omezení přístupu mladých k sociálním sítím uvažují také Dánsko, Británie, Francie nebo Španělsko. Debatuje se o něm také v Česku. Návrh na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let nedávno vyslovil premiér Andrej Babiš, přiklonil se k němu také prezident Petr Pavel. Ministr školství Robert Plaga následně uvedl, že takové omezení by mělo být nejlépe vyjednáno na úrovni EU a že národní restrikce je až posledním řešením. Věkové omezení podle únorového průzkumu agentury NMS podporuje téměř 90 procent Čechů, přes dvě pětiny by jako hranici volily právě 15 let.
Sjezd CDU i s Merkelovou
Sjezd CDU ve Stuttgartu je volební, na funkci předsedy je ale Merz jediným kandidátem. Obhajovat ji bude poprvé jako kancléř. S napětím se očekává, kolik procent hlasů dostane. V lednu 2022 byl do čela strany zvolen s 95,33 procenta hlasů. V roce 2024 jej podpořilo 89,81 procenta delegátů.
Čestným hostem letošního sjezdu je bývalá kancléřka Angela Merkelová, s níž má Merz napjaté vztahy. Merkelová totiž opakovaně kritizovala některé jeho kroky, například zpřísňování migrační politiky. Merkelová se sjezdu účastní poprvé od odchodu z aktivní politiky v roce 2021, na úvod se jí dostalo dlouhého potlesku. Jejím nejhorším výsledkem při volbě do funkce předsedkyně CDU bylo 88,4 procenta, což je výsledek z roku 2004. Nejlepšího výsledku dosáhla v roce 2021, kdy pro ni hlasovalo 97,9 procenta delegátů.
CDU se nyní připravuje mimo jiné na sérii zemských voleb.
