Kamala Harrisová a její viceprezidentský kandidát Tim Walz jsou v posledních dnech všude. Na jejich kampaň tečou desítky milionů dolarů, demokraté alespoň zdánlivě mají po měsících nejistoty naději. Jenže opakované proslovy o společném úsilí všech Američanů za lepší zítřky kampaň dlouho neutáhnou. Harrisová se chtě nechtě musí zaměřit na klíčová témata voleb. A v mnohých z nich to pro ni bude nelehký boj.
Zdánlivě banální se zdá nechuť demokratické kandidátky k tiskovým konferencím a rozhovorům, kde musí bez přípravy odpovídat na nepříjemné otázky. Zatím poslední interview dala na sklonku června ve vysílání MSNBC, o pár dní později se snažila zachránit situaci po tragickém výstupu Joea Bidena v prvním televizním střetu s Trumpem.
Od té doby nic, v rozvrhu zatím nemá žádné rozhovory ani plánované tiskové konference. Zřejmě na ně dojde během volebního sjezdu Demokratické strany, který se bude konat od 19. do 22. srpna v Chicagu, nebo krátce po něm. Mediální tým okolo Harrisové je k rozhovorům skeptický, ať už mají být v televizi či tisku. Nerozhodnuté voliče totiž podle vnitrostranických průzkumů demokratům nepřinesou, mnohem větší šanci má kontaktní kampaň.
Harrisová navíc nemá s rozhovory příliš dobré zkušenosti, v červnu 2021 ji například griloval moderátor televizní stanice NBC News ohledně tématu nelegální migrace. Viceprezidentka tehdy působila ztraceně, vyhýbala se odpovědím a v očích veřejnosti ji to na dlouhé měsíce poškodilo. Tři roky starý rozhovor už proti ní použili i republikáni s argumentem, že Harrisová zjevně umí číst pouze předpřipravené proslovy a ve vyhrocené argumentaci neobstojí.
Otázkou rovněž zůstává, zda bude ochotná jít do opakovaných bitev s Trumpem. Oba kandidáti zatím souhlasili s debatou na ABC News 10. září, republikánský kandidát navrhoval i další střetnutí na jeho spřízněném kanále Fox News, Harrisová se k tomu dosud nevyjádřila. Z její strany jde podle všeho o taktiku.
Pozitivní kampaní proti Trumpovi
Demokraté se s její nominací, kterou formálně potvrdí na blížícím se sjezdu, rozhodli vést pozitivní kampaň. S Trumpem před jednou kamerou bude Harrisová bezpochyby v defenzivě. Z republikánského tábora na ni dosud létají jen urážky, ať už se týkají barvy kůže, toho, že je žena, či jejího „příšerně nízkého IQ“. Tým okolo Harrisové věří, že pokud by jejich kandidátka oplácela stejnou mincí, Trumpovi to jen pomůže, píše list Politico. Ten opakovaně ukazuje, že exprezident ve střetech jeden na jednoho, bez ohledu na nepravdivost mnoha svých výroků, umí soupeře zatlačit do defenzivy.
Stále jde však jen o dojem z obou kandidátů bez dopadu na každodenní život Američanů. Harrisová proto musí dohánět i v otázkách ekonomiky, tam demokraté dlouhodobě ztrácí. Na mítinku v Atlantě dala poprvé nahlédnout do svých plánů, chce zrušit skryté poplatky u služeb a zboží, omezit neregulovaný růst nájemného či zastropovat cenu některých léků. „Sníží to náklady na život a rodinám ze střední třídy to ušetří tisíce dolarů ročně,“ slíbila.
Přesto Američané podle průzkumů stále věří v ekonomické tematice spíše Trumpovi. Takřka osmdesát procent republikánů si myslí, že pokud by se do Bílého domu vrátil jejich favorit, byli by na tom lépe. U demokratů jsou čísla propastně rozdílná, s Harrisovou za kormidlem Spojených států by se ekonomická situace zlepšila pouze podle 48 procent oslovených demokratických voličů.
V neprospěch demokratické kandidátky hraje v této otázce extrémně krátká kampaň, do voleb zbývá méně než sto dní, bleskově zlepšit vyhlídky celé země za tu dobu pochopitelně nejde. Problémem jsou také bouřící se trhy, u moci jsou stále demokraté a jakékoli ekonomické propady jsou spojené s jejich vládou. V očích voličů jde o věc, která se bude jen těžko omlouvat.
Migrace a boj o propalestinské voliče
Slabinou je pro Harrisovou situace na hranicích s Mexikem a ilegální migrace obecně. Ta je pro Američany podobně důležitá. Viceprezidentka to moc dobře ví a krátce po zahájení kampaně oproti Bidenovi přitvrdila. V pátek zveřejnila spot, ve kterém slibuje mimo jiné mnohem tvrdší přístup k pašerákům lidí a nasazení tisíců nových členů pohraniční stráže.
Republikáni demokratům dlouhodobě vyčítají, že se situací nic nedělají. Trump ve svém nominačním projevu načrtl drsný scénář, kdy cizí země posílají do Spojených států záměrně propuštěné vrahy a „blázny z psychiatrických léčeben“. Harrisová může využít toho, že Republikánská strana na jaře letošního roku v Kongresu pohřbila jeden z návrhů, jak vypjaté dění zejména v Texasu řešit.
Sex s gaučem a červ v mozku. Bizarní příběhy, které provázejí americké volby |
Klid jí nepřidává ani dění v zahraničí, zejména bublající širší konflikt na Blízkém východě. Harrisová bude muset zaujmout postoj v podpoře Izraele, Biden se od loňského podzimu staví výrazně na stranu této země, za což si vysloužil kritiku v mnoha amerických státech i protestní hlasy při primárkách. Protesty jsou v plánu během demokratického sjezdu, očekávat lze i akce nespokojených studentů inklinujících k podpoře Palestiny s blížícím se začátkem školního roku.
Harrisová je v tomto ohledu v kleštích, coby aktivní viceprezidentka musí tiše podporovat Bidenovu politiku, zároveň potřebuje hlasy mladých voličů. Bude se držet konzervativnějšího Bidenova křídla, nebo se pokusí zalíbit arabské menšině a prvovoličům? Naplánovat ideální postup není v současnosti možné, Írán slíbil Izraeli odplatu za zabití vůdce Hamásu Ismáíla Haníji. Úterní ohlášení prodeje americké vojenské techniky Izraeli v hodnotě dvaceti miliard dolarů Harrisové u liberálnějšího demokratického křídla jistě nepomůže.
