Do potíží se dostali jako první Švédové, kteří obvinili televizního kuchaře, protože prosazoval vaření právě z másla. Teď jsou ve stejné situaci i Norové. Zásoby másla v zemi přitom zmizely vcelku záhadně, píše britský deník The Guardian. Do obchodů se teď tuk dostává jen sporadicky a když vůbec, z regálů zmizí během několika minut.
Kdo je obzvlášť zklamaný, jsou norské hospodyně. Máslo došlo přesně v době, kdy ho potřebují nejvíce - nemají z čeho péct cukroví. "Potřebuji ho na pečení tradičních buchet a cukrovinek," stěžovala si postarší žena. "Vychovala jsem čtyři děti během německé okupace, ale ani tehdy jsem něco takového nezažila."
Fronta na máslo v norském hlavním městě Oslu (14. prosince 2011)
Otázkou zůstává, kdo je za nedostatek másla zodpovědný. Norští mlékaři viní největší tamní mlékárenské družstvo Tine z toho, že je včas neinformovalo o zvýšené poptávce, a že produkty dál vyváželo za hranice. Tine zase vidí viníka ve špatném počasí ve spojení s tím, že oblíbená dieta s nízkým obsahem sacharidů výrazně zvedla spotřebu produktu.
Poptávka za poslední dobu vzrostla o třetinu, ve srovnání s loňským rokem ale mlékaři dodali o dvacet milionů litrů mléka méně.
Pod palbu kritiky se dostala i norská přísně protekcionistická politika. Země už musela snížit daň z dovozu másla z 25 norských korun na čtyři koruny. Změna ale bude platit jen do konce prosince. Dánští dodavatelé nicméně uvedli, že na takové podmínky mohou přistoupit a Norům pomůžou.
Jak se máselná krize prohlubuje, hledají Norové nouzová řešení. Deník Aftenposten například otiskl dvoustránkový návod na výrobu domácího másla. Máslo se shání také přes internet, například v aukcích. Krizi už někteří využívají pro své zviditelnění, dánský obchodník Karl Christian Lund například rozdával dva tisíce balení zdarma ve městech Kristiansand a Oslo.
