Vasiliu byl ten den unavený, a tak šel na večeři nezvykle brzy, už v šest hodin odpoledne. O tři hodiny později pilot společnosti Kam Air již pohodlně seděl ve svém pokoji a telefonoval s rodinou. V tom hotelem otřásla mohutná exploze. „Vyšel jsem na balkón. Dole jsem uviděl ležet zakrváceného muže a uslyšel jsem střelbu zevnitř hotelu. Ihned jsem věděl, že pokud chci přežít, musím něco udělat,“ popsal Vasiliu v rozhovoru pro BBC.
Jako zkušený pilot s tréningem pro krizové situace Vasiliu nezpanikařil. Uzamkl dveře a na ochranu proti granátům na ně položil matraci z jedné ze dvou postelí v pokoji. Prostěradla svázal dohromady, aby po nich v případě potřeby mohl slanit do čtvrtého patra. Otevřel dveře na balkón, zhasl a přikrčil se za tlustý závěs.
Uplynula hodina. Za ten čas teroristé pozabíjeli skoro všechny lidi v hotelové restauraci, kam vtrhli jako první, a vydali se do vyšších pater. „Slyšel jsem střelbu na chodbě, pak vypadla elektřina. Když jsem uslyšel, že střílejí skrze dveře, uvědomil jsem si, že vůbec nejsem v dobré pozici,“ popsal Vasiliu.
Vylezl zpoza závěsu a rozhodl se pro velký risk. Odplazil se schovat pod postel, která ovšem stála celou plochou na zemi. „Držel jsem postel na pěstech a špičkách bot, měl jsem na sobě celou její váhu. Viděl jsem dokonce ven, protože postel byla asi 10 cm ve vzduchu,“ popsal pilot situaci.
Vzápětí teroristé prostřelil zámek a těžkým kladivem rozbili dveře pokoje. „Dovnitř vešli čtyři muži. Jeden hned běžel na balkón, protože viděl otevřené dveře. Pak jsem uslyšel výstřel z pistole. Jen jeden. V tu chvíli jsem byl přesvědčený, že zemřu,“ popsal Vasiliu, který měl skutečně obrovské štěstí. Jeden z teroristů vypálil kulku skrze postel, zda se pod ní někdo neschovává. Prostřelil tu, pod kterou Vasiliu neležel.
Když je zabíjeli, smáli se
Zatímco se řecký pilot tiskl schovaný pod postelí, extrremisté využívali jeho pokoj jako jednu z pozic ke střelbě na prchající civilisty a afghánské vojáky. Dveře byly dokořán, útočníci neustále vcházeli dovnitř a zase ven. Vasiliu slyšel, jak prohledávají další pokoje.
Útok na hotel v Kábulu nepřežilo osmnáct lidí, včetně čtrnácti cizinců |
„Otevřeli snad všechny dveře v patře a zabili každého, koho našli. Naproti přes chodbu bydlel stevard a další piloti, se kterými jsem pracoval. Slyšel jsem jejich křik, než je popravili. Slyšel jsem výstřel - vždy jen jeden výstřel - a pak vpadli do dalšího pokoje. Pokaždé se smáli, jako kdyby si jenom hráli, jakoby to byla jedna velká párty,“ popsal děsivé momenty pilot.
Okolo třetí hodiny ráno útočníci část hotelu zapálili, ale omylem se tím sami vystrnadili z pozic, protože kouř byl příliš hustý. Když se už dvacet minut neozvaly žádné výstřely, Vasiliu vylezl z úkrytu, aby zjistil, zda může uprchnout. Kouř postupně naplňoval jeho pokoj a on věděl, že když v něm zůstane, udusí se nebo uhoří.
„Vyšel jsem na balkón. Levá strana hotelu byla v plamenech. Všiml jsem si, že ze střechy visí televizní kabely a sahají až na zem. Pro jeden jsem se natáhl, abych zkusil, jestli mě udrží. A v tom jsem uslyšel výstřely.“ Sklem balkónu vedle Vasiliuova ramene proletěly dvě kulky.
„Byl to nejspíš armádní sniper, který předpokládal, že jsem jeden z padouchů. Snipeři nikdy nemíjejí z tak malé vzdálenosti, ale vystřelil po mě zrovna, když jsem se natáhl pro kabel,“ popsal Vasiliu, jak už poněkolikáté za pár hodin přežil vlastní smrt. Nezbývalo mu, než se odplazit zpět do pokoje naplněného štiplavým kouřem.
What a story! >> Via @BBCNews - 'The bed that saved me from the Taliban' #Greek #pilot Vasileios Vasileiou survived a terrorist attack @ luxury hotel https://t.co/fUWNDS3dP3 https://t.co/YqONGqOJev
Viděl paty jejich bot. Pak přijely tanky
Pilota, který prošel požárním tréninkem na mezinárodním letišti v Aténách, ale ani poté neopustil ledový klid. Z minibaru vzal dvě vody a mléko a polil jimi kusy roztrhaného trička, které si dal přes nos a ústa, aby filtrovalo kouř. Nůžtičkami na nehty rozstříhal plast, který pokrýval spodní stranu postele a zalezl pod něj. Částečně uvnitř postele, byl Vasiliu připraven přečkat cokoliv, co bude následovat.
Jen co byl zpět v úkrytu, do pokoje se vrátili islamisté. Jeden z nich si sedl na postel, pod kterou ležel schovaný Vasiliu. Koukal přímo na vrahovy boty. Terorista chvíli vydával příkazy a pak z balkónu znovu kropil armádní složky kulometem. Vasiliu už měl zato, že noc musí přežít. Vždyť jej ani teď nikdo nenašel.
Jenže v brzkých ranních hodinách se armáda rozhodla vyhnat teroristy z hotelu tanky. Nepředpokládali, že by v budově mohli být ještě nějací přeživší. Střelbu vojáci koncentrovali na pokoj, který se nacházel hned vedle. „Později jsem se tam byl podívat. V pokojích, kam dopadly střely, byl nábytek proměněný v prach, ve stropě byly díry,“ uvedl pilot, který považuje za ohromné štěstí, že přežil i tuto část noci.
Tálibové se začali stahovat a pokusili se hotel podpálit. Vasiliu zpod postele sledoval, jak na koberec vedle něj lijí benzín. Oheň byl tak blízko něj, že i uschovaný uvnitř postele by zemřel za několik málo minut. Hotelem se linul pach spáleného masa. Vasiliu věděl, že teď už musí utéci. Jakmile ale vylezl z úkrytu, sklo v oknech a dveřích balkónu se začalo tříštit na kusy.
At least 19 people were killed when gunmen dressed in army uniforms stormed the Intercontinental Hotel in Kabul, Afghanistan. The Taliban claimed responsibility for the attack. https://t.co/35wENsXB33
Nestřílejte! Nejsem terorista
„Vojáci do oken stříkali vodu, aby oheň uhasili. Podařilo se jim to velmi rychle. Já jsem ale zároveň skončil celý promočený v místnosti bez oken a dveří, venkovní teplota byla minus tři stupně Celsia. Hrozilo, že zemřu na podchlazení,“ popsal Řek takřka beznadějné momenty. Z vedlejšího pokoje se stále ozývala střelba z automatické pušky.
Bojíte se teroristického útoku? Nespěte v přízemí a horních patrech hotelu |
O půl desáté ráno se armádní složky probojovaly vnitřkem hotelu až do pátého patra, kde teroristé drželi poslední pozice. Před pokojem schovaného pilota vybuchovaly granáty. Boj trval až do jedenácti dopoledne. Tálibánský ozbrojenec ve vedlejším pokoji najednou přešel z pušky na pistoli, došly mu náboje a Vasiliu se málem rozesmál. Zanedlouho se chodbou rozezněly kroky a křik s anglickým přízvukem: „Policie!“
„Byl jsem tak šťastný! Začal jsem křičet a soukat se z pod postele. Skoro jsem nemohl dýchat a strašně mě bolel hrudník,“ popsal Vasiliu. Vojáci na Řeka mířili zbraněmi a křičeli, ať zůstane na zemi. Byl tak špinavý od kouře, že nešlo poznat, zda není jedním z teroristů. „Jsem kapitán Kam Air. Prosím, nestřílejte!“ vypravil ze sebe promrzlý Vasiliu. Nikdo z vojáků nevěřil vlastním očím.
Vasilios Vasiliu byl jediný přeživší z celého pátého patra. Při čtrnáctihodinovém obléhání hotelu teroristé zavraždili nejméně 40 lidí, z toho 25 Afghánců a 15 cizinců. Přibližně sto padesáti lidem se z místa podařilo uniknout. Všech pět útočníků nakonec zemřelo v boji s armádou. K útoku se poté přihlásila skupina Tálibán, která na ten samý hotel zaútočila již v roce 2011. Tehdy zemřelo 21 lidí.
