Evropané by si měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem, prohlásil v úvodu svého vystoupení Juncker. Zmínil se přitom mimo jiné o tom, že mnoho Čechů odešlo za komunistického režimu na Západ.
Ekonomičtí migranti v Německu nemohou zůstat, prohlásila Merkelová |
Juncker označil uprchlickou krizi za největší současný problém, kterému čelí Evropská unie. Až poté jmenoval ekonomické otázky, situaci na Ukrajině, klimatické změny a otázky ohledně možného vystoupení Velké Británie z EU. Uprchlická krize je podle něj způsobena zejména „válku, terorem a nestabilitou v sousedství EU“.
Potvrdil, že v následujících hodinách osloví představitele členských států a bude je žádat o přijetí „nouzového relokačního mechanismu“. V rámci něj by měli být přerozdělení uprchlíci aktuálně pobývající v Řecku, Itálii a Maďarsku. Státy by si měly podle Junckera nově rozdělit 160 tisíc migrantů.
Tento počet obsahuje 40 tisíc migrantů z původního mechanismu navrženého v květnu a 120 tisíc nových uprchlíků. Mechanismus by měl být podle Junckera povinný. Přerozdělení uprchlíků přitom některé státy včetně České republiky dlouhodobě odmítají (více zde).
Český premiér Bohuslav Sobotka na aktuálním návrhu Evropské komise ocenil, že se nesoustředí pouze na prosazení kvót. „Povinné kvóty totiž nejsou dobrým řešením a pokračování diskuse o jejich zavedení celou Evropu pouze zdržuje od skutečně podstatných a nutných kroků,“ uvedl v tiskovém prohlášení.
Výkřiky a maska MerkelovéVystoupení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera ve středu provázely také slovní přestřelky, bučení a potlesk v jednacím sále budovy europarlamentu ve Štrasburku. "Občas mne můžete přerušit. Ale nebudu vždy reagovat na všechno, co řeknete, protože to, co říkáte, je bezcenné," sdělil Juncker hned při první příležitosti šéfovi britské protievropské Strany nezávislosti Spojeného království Nigelu Farageovi. Slovy, že v Evropském parlamentu je možné skutečně všechno, zase Juncker reagoval na situaci, kdy si s ním přímo k řečnickému pultu přišel potřást pravicí jeden z europoslanců. Ovšem v masce německé kancléřky Angely Merkelové. Zdroj: ČTK |
Česká vláda podle něj prosazuje především důslednější ochranu hranic Schengenu, rychlé vybudování hotspotů na vnějších hranicích Schengenského prostoru, vytvoření definice bezpečných zemí, efektivní azylovou ale také návratovou politiku. „Za zcela zásadní pak pokládám definovat ukončení válečných konfliktů v Sýrii a Libyi jako absolutní prioritu zahraniční politiky EU,“ dodal Sobotka.
Kvóty nadále odmítá také Slovensko. Podle šéfa slovenské diplomacie Miroslava Lajčáka však má nový plán i pozitivní body. „Návrh má vícero pozitivních momentů. Potřebu solidarity a pomoci, posílení návratové politiky, která se neřeší, snaha řešit problémy tam, kde vznikají, tedy ve třetích zemích a nikoliv v srdci EU,“ uvedl Lajčák.
Klíč pro udělování azylů a seznam bezpečných zemí
EU podle Junckera zpřísní klíč, podle kterého se bude uprchlíkům udělovat azyl. Vzniknout by měl seznam „bezpečných zemí“, ze kterých lidé utíkají do Evropy. Právě tito uprchlíci by měli být podle Junckera nemilosrdně deportování. Juncker prohlásil, že je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. Příslušnou legislativu navrhne komise na počátku příštího roku.
„My Evropané bychom měli vědět a nikdy nesmíme zapomenout, proč je právo na azyl jedním ze základních a nejvýznamnějších práv,“ zdůraznil šéf komise. Zároveň varoval, že situace v Evropské unii nyní není dobrá, neboť je v ní málo jednoty. „To se musí změnit,“ prohlásil.
Juncker připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. „Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?“ prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců myšlenky evropanství.
Podporuji i návrh Junckera,aby Unie pomáhala finančně s problémy v Sahelu a Afr. rohu,protože to může snížit počet uprchlíků do EU #SOTEU
Povinností Evropy je podle něj především přijmout lidi, kteří prchají před takzvaným Islámským státem. Juncker v souvislosti s migrační krizí upozornil na situaci v Sýrii a zdůraznil, že bez silnější zahraniční politiky EU neskončí ani krize v Sýrii ani příliv uprchlíků.
Posílení ochrany hranic a pomoc v Africe
Důležitým bodem nového plánu na řešení uprchlické krize bude také posílení obrany vnějších hranic EU. Juncker přislíbil větší aktivitu agentury Frontex, která by se měla přeměnit do podoby nové evropské pobřežní a pohraniční stráže.
Uprchlická krizeAJLAN: Svět pobouřil snímek mrtvého hocha TRIKY: Běženci si poradí i s bezpečnostním kódem REPORTÁŽ: Jak to vypadá na nádraží Keleti ISLAND:Ostrované zvou uprchlíky k sobě POMOCNÁ RUKA: Jak Evropa pomáhá uprchlíkům? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob, zdůraznil Juncker v reakci na pochybnosti o budoucnosti tohoto mechanismu, které vyvolává současná uprchlická krize.
Předseda Evropské komise velí i k revizi Dublinského systém, podle kterého by měli uprchlíci žádat o azyl v zemi, ve které vstoupili na území EU. Tento systém podle Junckera přetěžuje hraniční státy EU.
Členské státy by podle vedení EU měly pomoci také v zemích, odkud uprchlíci utíkají. Juncker proto požádá zástupce jednotlivých evropských zemí o účast na fondu, jehož cílem je nasbírat finanční prostředky ve výši 1,8 miliard eur na řešení uprchlické krize přímo v zemích původu. Konkrétně jmenoval zejména Africké státy.
