My máme Jůheláky, Palestinci „včelku“ antisemitku, říká zpravodajka v Izraeli

Přesně dva roky po krvavém útoku Hamásu ze 7. října 2023 je Izrael jinou zemí. Změnil se vztah k Palestincům, k vlastní vládě i k bezpečnosti, řekla v Rozstřelu zpravodajka MF DNES a iDNES.cz v Izraeli Dagmar Langová. V rozhovoru popsala, proč většina Izraelců přestala věřit ve vznik palestinského státu, jak Hamás zneužívá civilisty jako rukojmí a proč svět podle ní zavírá oči před nárůstem antisemitismu.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Když se 7. října 2023 ozvaly sirény a ozbrojenci Hamásu vtrhli na izraelské území, Dagmar Langová byla v Praze. „Čekala jsem tehdy na setkání izraelské a české vlády. První zprávy vypadaly nejasně, ale už během několika hodin bylo jasné, že jde o obrovskou tragédii.“

Do Izraele se vrátila až po několika týdnech, kdy byly obnoveny lety. „Na letišti mě vítaly portréty všech unesených. Dvě stě padesát tváří lidí, kteří zmizeli v Gaze. Od té doby se země změnila. Izraelci už nevěří, že může vzniknout palestinský stát.“

„Ti, kdo dřív podporovali dvoustátní řešení, dnes říkají, že to nejde. Gaza, která měla být Hongkongem Blízkého východu, se po roce 2005 stala teroristickým státem,“ vysvětluje a dodává, že Hamás zničil i poslední zbytky důvěry ze strany Izraelců.

Včelka schvalující vraždění Židů

„Umírnění politici z Fatahu byli po volbách v roce 2007 povražděni Hamásem. A představa, že by se něco podobného opakovalo na Západním břehu, je pro Izraelce nepřijatelná,“ dodává s tím, že běžní Izraelci už jsou sice unavení, ale rezignovat nemohou.

„Vědí, že kdyby nechali Hamás vládnout dál, měli bychom nový 7. říjen každého půl roku,“ říká zpravodajka.

Naživu stále zůstává zhruba dvacítka rukojmích. Zpravodajka připomíná, že Hamás válku nevede jen na bojišti, ale i v mediálním prostoru. „Čím hůř je civilistům v Gaze, tím lépe pro Hamás. On potřebuje viditelné utrpení, aby získával sympatie světa. Na sociálních sítích šíří znepokojivé záběry, často i z jiných konfliktů, a tváří se jako oběť.“

Langová kritizuje i roli mezinárodních organizací. „Agentury OSN dlouhodobě financovaly palestinské školy, kde v učebnicích není zakreslen stát Izrael. Děti jsou vychovávány k nenávisti. My máme Jůheláky, oni mají ‚včelku‘, která dětem vysvětluje, že zabíjet Židy je správné. A svět to financuje,“ říká Langová.

Hamás zneužívá utrpení Palestinců

Podle ní Hamás zneužívá humanitární pomoc a civilisty drží jako rukojmí. „Ti lidé samozřejmě za nic nemohou, ale Hamás se skrývá mezi nimi, zabavuje jim jídlo i zásoby a prodává je dál. Proto vznikla nová kontrolní agentura pod dohledem Izraele a USA, aby se pomoc nedostávala do rukou teroristů,“ vysvětluje.

Izraelci se mezitím snaží žít co nejběžněji. „Když začnou raketové útoky, funguje to jako za covidu – kdo může, pracuje z domova. Všichni vědí, co mají dělat, nejsou v panice,“ popisuje Langová.

Přesto strach zůstává. „Zažila jsem už několik útoků, ale nejvíc jsem se bála při válce s Íránem. Ty raketové útoky byly skutečně rozsáhlé, škody enormní.“ Navzdory válce podle ní Izrael stále zůstává funkčním státem. „Lidé si udržují rutinu, děti chodí do školy, obchody jsou otevřené. To je klíč k přežití.“

V zemi ale sílí tlak na premiéra Netanjahua. „Izraelci mu dávají najevo, že volby musí být už příští rok. Už mají dost radikálů ve vládě i vyčerpání z války,“ uzavírá Langová.