"Je to absolutní vědecká senzace," řekl německý expert Ralf Schmitz, který se na studii podílel. Vědci k závěru dospěli srovnáním genotypu neandertálce a dnešního člověka. Buněčné jádro DNA z kostí šesti neandertálců bylo dešifrováno pod vedením Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.
Dosavadní analýzy se opíraly pouze o genové analýzy mitochondrií, které lze přirovnat k buněčným elektrárnám. Tyto rozbory hovořily proti příbuznosti moderního člověka s neandertálci, kteří vyhynuli před téměř třiceti tisíci lety.
PŘEDCI LIDÍ"Nyní je jisté, že neandertálce je přece jenom třeba počítat mezi naše předky." |
Geny neandertálců mají i Číňané a Papuánci
Překvapením pro vědce je i to, že se geny neandertálců nacházejí dokonce u dnešních Číňanů nebo obyvatel vzdálené Papuy-Nové Guineje, ačkoli tam nikdy žádný neandertálec nežil.
Vědci soudí, že anatomicky moderní člověk, který vyšel z Afriky, se geneticky promísil právě s neandertálcem na Blízkém východě, kde oba druhy podle archeologických nálezů prokazatelně žily zhruba třicet tisíc let až do doby před asi 50 tisíci roky. Odtud s sebou člověk vzal i dědičnou informaci neandertálců na další putování Evropou i Asií.
Převažující většina vědců dosud vychází z toho, že se v průběhu evoluce předchůdce člověka a neandertálec definitivně vydali vlastními vývojovými cestami před zhruba půlmilionem let. O jejich konci se vedou spory - jedna z teorií říká, že se na konci neandertálců podepsaly i kanibalské praktiky lidí.
S analýzou DNA neandertálců mají v následujících letech pokračovat lipští vědci. Chtěli by například zjistit podrobnosti o metabolismu, vývoji mozku a řečových schopnostech neandertálců.
