"Válka je velmi blízko, Rusy totiž známe moc dobře," prohlásil Jakobašvili během své návštěvy Bruselu. "Nyní ji musíme odvrátit."
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté už velmi dlouho. Nevraživost ovšem vzrostla v několika posledních týdnech. Končící ruský prezident Vladimir Putin nejprve vládě nařídil, aby navázala těsnější vazby s gruzínskými separatistickými regiony Abcházií a Jižní Osetií. - o Putinově nařízení čtěte zde
Jen o pár dnů později Kreml Gruzii obvinil z příprav útoku na separatistickou Abcházii. Tbilisi sice nařčení popřelo, Moskva přesto do oblasti poslala další vojáky, kteří mají dohlédnout na bezpečnost ruských občanů. Zároveň přišlo varování: když zaútočíte, nebudeme váhat použít sílu. - o tom, jak chce Rusko chránit své občany, čtěte zde
Ke zklidnění situace nepřispělo ani nedávné sestřelení několika gruzínských bezpilotních letadel.
Tbilisi události posledních dnů odsoudilo jako začátek vojenské agrese. "Poznáme jejich signály. Vstupují na naše území na základě falešných informací," vysvětlil dnes Jakobašvili.
Abcházie chce "pod křídla" Moskvy
V tu chvíli možná ještě netušil, že abcházský ministr zahraničí Sergej Šamba nabídl Moskvě, aby převzala vojenskou kontrolu nad celou separatistickou oblastí. Listu Izvestija řekl, že na oplátku žádá bezpečnostní záruky.
"Žádnou oficiální žádost jsme nedostali," reagoval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
. AbcházieBývalá sovětská autonomní republika Abcházie vyhlásila v roce 1992, stejně jako o rok dříve Jižní Osetie, jednostranně nezávislost na Gruzii. Od té doby si spravuje své záležitosti sama za podpory Moskvy a usiluje o mezinárodní uznání nezávislosti, případně o spojení s Ruskem. Gruzínský prezident Michail Saakašvili po nástupu do úřadu v roce 2004 slíbil, že obě separatistické republiky vrátí pod gruzínskou správu. |
