Svatyně se datuje do doby kamenné a objevena byla loni v poušti Džibál al-Chašabíja na jihovýchodě země v rámci archeologického výzkumného projektu SEBAP, na němž se podílí Francie.
Místo využívali k rituálům lovci gazel. Nachází se na něm oltář i miniaturní model pasti na zvěř. Podle jejího vzhledu se jí říká pouštní drak. Tvoří ji dvě nebo více kamenných zdí vedoucích k ohradě, kde se zvířata porážela. Zídky mohly někdy měřit i několik kilometrů a byly nalezeny i v Saúdské Arábii, Sýrii, Turecku nebo Kazachstánu.
Podle jordánských úřadů je nález v Jordánsku „pozoruhodný a dosud nevídaný“. Jedná se podle prohlášení SEBAP o „dosud nejstarší známou stavbu světa vybudovanou v tak velkém měřítku“.
Na místě se našly rovněž dvě stély s obrysy člověka, z nichž jedna je vysoká 1,12 metru. Byly tam také pazourky, sošky zvířat, ohniště a 150 mořských fosilií.
„Je to vzhledem ke své zachovalosti mimořádné místo. Je staré 9 000 let a téměř vše zůstalo nedotčené,“ sdělil vedoucí projektu jordánský archeolog Váil abú Azíza.
SEBAP doufá, že nálezy pomohou prohloubit znalosti o „prvních nomádských a pasteveckých společenstvích a o vývoji jejich loveckých technik“.
Pouštní dračí pasti svědčí podle SEBAP o „důmyslném a na tu dobu nečekaně pokročilém způsobu lovu“. Nalezené místo s jistotou sloužilo k vyvolání „nadpřirozených sil, jež měly zajistit úspěšný lov a dostatečnou kořist“.
Francouzská velvyslankyně v Jordánsku Véronique Voulandová-Aneiniová ocenila nález jako úspěch pro Jordánsko i celý vědecký svět.
