Kanadský psycholog Jordan Peterson

Kanadský psycholog Jordan Peterson | foto: Profimedia.cz

Touha po rovnosti ničí svět, vzchopte se, vzkazuje kanadský profesor mužům

  • 1058
Odpůrci politické korektnosti ho zbožňují, levicoví liberálové nad jeho argumenty skřípou zuby. Kanadský psycholog Jordan Peterson se v poslední době stal duchovním vůdcem tradicionalistů, které znervózňuje směřování západní společnosti. Podle zámořských médií je jedním z nejvlivnějších intelektuálů současnosti.

Mluví se o tom od překvapivého vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Politické boje dnes nerozhoduje ekonomický program, ale ožehavé otázky identity a kulturních a společenských hodnot. Amerika je hluboce rozdělená a tisk píše o „kulturních válkách“.

Na jedné barikádě stojí stoupenci tradiční rodiny, na druhé bojovníci za práva sexuálních menšin. Majitelé střelných zbraní stojí proti aktivistům za tužší kontrolu. Odpůrci potratů proti stoupencům plánovaného rodičovství. Feministky proti konzervativcům považujícím MeToo za hon na čarodějnice. 

V řadách kulturních konzervativců nedávno zaujal přední postavení 55letý profesor psychologie z Kanady, který působí trochu staromódním dojmem, ale svými názory dokázal strhnout statisíce lidí. Jeho hlavní poselství zní jednoduše: západní společnost ve jménu pokroku páchá sebevraždu.

A Jordan Peterson má návod, jak rozklad zastavit. „Musíme opět oprášit své staré hodnoty a řídit se jimi,“ řekl listu The New York Times.

„Nehodlám používat jazyk, kterým z hloubi duše pohrdám“

Ještě před dvěma roky byl Peterson vcelku neznámý profesor psychologie na torontské univerzitě. Jeho sláva se zrodila ve chvíli, kdy se v Kanadě začalo debatovat o zákonu na ochranu genderové identity proti diskriminaci. Peterson v tu chvíli projevil obavu, že jeho studenti si kvůli zákonu budou moci vybírat, jakými zájmeny chtějí být oslovováni.

Představu, že si od vlády nechá vnutit politicky korektní neologismy a žáka bude muset vyvolávat zájmenem „oni“ nebo neexistujícím slovem „zo“ rozhořčeně odmítl. „Nehodlám používat jazyk, kterým z hloubi duše pohrdám. Konec debaty!“ prohlásil před dvěma lety na jedné ze svých přednášek a vládní výnos označil za ohrožení svobody slova. 

Jeho postoj na akademické půdě vyvolal bouři. Děkan ho pokáral, radikální studenti proti němu pořádali demonstrace. Jiného pedagoga, který jednu Petersonovu přednášku promítal studentům, škola potrestala s odůvodněním, že to je jako kdyby „pouštěl ukázky z Hitlerova projevu“. „Kopl jsem do vosího hnízda, a to v tu nejpříhodnější dobu,“ zavzpomínal později Peterson.

Konfrontace se svými vášnivými odpůrci se nebál, dokonce je vyhledával. Videa z těchto diskusí se staly hitem YouTube. 

„Proč by vaše právo na svobodu slova mělo být silnější než právo transgenderových osob na to, aby nebyli uráženi?“ zeptala se ho v lednu redaktorka britské televize. „Protože podmínkou uvažování je i riziko, že někoho urazíte. Podívejte se, jak se tu teď bavíme. Vždyť vy nepochybně ve své snaze dobrat se pravdy jste ochotná podstoupit riziko, že se mě dotknete. Proč byste na to měla mít právo? Je to docela nepříjemné,“ opáčil Peterson a zatímco se zaskočená novinářka snažila vzpamatovat, vítězoslavně vyrazil: „Cha! Dostal jsem vás!“

Proti neomarxismu

Věhlas profesora s vášnivou dikcí se rychle rozšířil i za hranice Kanady. Konzervativní kruhy v něm našly racionálního muže vědy, který se neohroženě postavil hysterii politické korektnosti. Magazín The New Yorker dokonce píše, že rodák z Edmontonu je dnes jedním z nejvlivnějších intelektuálů v anglosaském světě. 

Jméno Peterson plní koncertní haly, jeho dlouhé přednášky sledují na internetu statisíce lidí. Jen na příjmech z YouTube dnes vydělává asi 80 000 dolarů měsíčně (1,74 milionu korun). A jeho poslední kniha 12 pravidel pro život. Protilék proti chaosu se zařadila mezi největší bestsellery tohoto roku.

„Konečně dospějte, přijměte zodpovědnost za své chování a snažte se žít čestný...

Milovník Junga, Nietzscheho a Dostojevského považuje za největší nebezpečí západní společnosti levicové liberály. Ve zkratce: dějiny ekonomickou teorii marxismu odsoudily k neúspěchu, a proto novodobí marxisté infiltrovali vzdělávací systém s cílem rozložit západní hodnoty svými ideály jako jsou například práva sexuálních menšin.

„Postmoderní neomarxisté“ jsou podle Petersona tak posedlí myšlenkou rovnosti a bojem proti skutečnému i fiktivnímu útlaku, že se sami stávají utlačovateli. Ve své zaslepené snaze zlepšit společnost ničí přirozenou hierarchii a západní civilizaci přivedou k zániku.

Kluci trpí

Není divu, že na jeho přednáškách převažují bílí muži, kteří mají dnes často pocit, že se stávají ohroženým druhem. „Duch maskulinity čelí útoku. To je naprosto jasné,“ vysvětlil Peterson redaktorce The New York Times, která ho navštívila v jeho torontském domě vyzdobeném sovětskými propagandistickými plakáty a dřevořezy indiánského kmene Kvakiutlů.

„Kluci v moderním světě trpí,“ píše Peterson ve své knize, které se prodalo už více než 1,1 milionu výtisků. Nabízí tak svůj pohled na problém, o němž mluví i feministky: zatímco ženy v posledních padesáti letech dostaly šanci vymanit se ze svých tradičních rolí, muži stále žijí v okovech zastaralých představ o tom, jak se mají chlapi chovat. 

Humr, náš vzor

V sociologii se často setkáme s názorem, že hierarchie je sociální konstrukt, kterým si privilegované vrstvy (jako například bílí muži) snaží udržet moc. Jordan Peterson naopak tvrdí, že hierarchie jsou do jisté míry biologicky dané. 

Jako příklad uvádí humry. Tito korýši také žijí v hierarchickém uspořádání a i v jejich nervové soustavě se vyskytuje serotonin, chemikálie spojovaná s pocity štěstí. Dominantní humři mají velkou míru serotoninu, submisivní málo. Lidská společnost podle Petersona funguje podobně: loserům při propadu společenskou hierarchií mizí serotonin a proto jsou nešťastní. 

Biologové tuto myšlenku odmítají. Upozorňují, že serotonin se v různých organismech chová jinak a mozek člověka se s nervovou soustavou humra vůbec nedá srovnávat. Ve světě zvířat navíc najdeme nespočet dalších hierarchických uspořádání: například včely, kde se samci točí kolem královny a když splní svůj úkol, umírají.

zdroj: New Statesman

Podle Petersona je však krize moderního muže způsobená právě snahami „kulturních marxistů“ zbořit staré pořádky. „Lidé, kteří se domnívají, že naše kultura je opresivním patriarchátem, si odmítají přiznat, že by současná hierarchie mohla být založená na schopnostech,“ hájí myšlenku, že muži jsou k vedoucímu postavení biologicky lépe vybaveni.

Vzchop se, vole

Jak může moderní muž krizi maskulinity čelit? „Konečně dospějte, přijměte zodpovědnost za své chování a snažte se žít čestný život,“ shrnuje Peterson  své poselství. Ve svém bestselleru mužům například radí, aby se nehrbili, uklízeli svůj pokoj, nelhali a v diskusi se snažili co nejpřesněji vyjádřit své myšlenky. 

„Vzchop se, vole,“ zní Petersonova strohá otcovská rada, kterou si jeho stoupenci tisknou na triko. „Máma mě tolik let sekýrovala, ale nikdy jsem si neuklidil. Až teď, díky doktoru Petersonovi jsem začal,“ říká 22letý Lion Arar, který navštívil přednášku ve Vancouveru. „Dáte si do pořádku jednu poličku, druhou, je to postupný proces. A najednou si řeknete: ‚OK, tak takhle asi dospěju.‘“

Podle listu The Guardian na Petersonovy přednášky chodí křesťanští konzervativci, libertariáni i příznivci krajní pravice. On sám se označuje za „klasického britského liberála“ a tvrdí, že s krizí maskulinity je spojen i vzestup krajní pravice v Evropě či triumf Donalda Trumpa. „Pokud budete muže příliš tvrdě feminizovat, tak se budou čím dál více zajímat o tvrdou, fašistickou politickou ideologii,“ varuje.

Smrtící maskulinita?

Amerika řeší, proč mezi zabijáky dominují muži

Na akademické půdě má samozřejmě řadu odpůrců. Někteří ho označují za intelektuálního machistu či žvanila, který míchá poučky z motivačních příruček s psychologií, biologií, filozofií, popkulturou a mytologií, z níž čerpá archetypální vzory fungování společnosti.

„Petersonův úspěch spočívá v tom, že poskytuje akademické pozlátko starým pravicovým frázím včetně poznámek, že většina akademického světa je zkažená a zlá. K tomu připočtěte banální motivační žvásty,“ zamýšlí se kanadská novinářka Tabatha Southeyová. „Stala se z něj kultovní postava, ale já si myslím, že je to blbec. Ale to neznamená, že není nebezpečný,“ dodává.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video