Esencí současné nálady uvnitř strany bylo středeční slyšení soudu. Le Penovou přišlo podpořit několik vysoce postavených členů Národního sdružení, Bardella však chyběl, měl plné ruce práce s propagací své knihy.
Jeho mentorce přitom jde o politické přežití. V kauze takzvaných fiktivních zaměstnanců je spolu s dalšími dvě desítkami lidí podezřelá, že z peněz určených na europarlamentní asistenty vyplácela mzdu lidem ze své partaje.
Le Penová má podle prokuratury dostat dva roky nepodmíněně a tříletý trest s odkladem, což by jí podle AFP automaticky znemožnilo prezidentskou kandidaturu v roce 2027. Soud navíc požaduje, aby měla pět let zákaz ucházet se o veřejné funkce, na což by podle žádosti žalobců nemělo mít vliv její případné odvolání proti rozsudku. Obhajoba v příštích dnech bude mít možnost přednést své závěrečné argumenty. Soudce následně do dvou týdnů stanoví datum vynesení verdiktu.
„Záměrem prokuratury podle mě je připravit Francouze o možnost volit toho, koho volit chtějí,“ řekla po soudním jednání novinářům Le Penová. Státní zástupci se podle ní rovněž snaží „zničit stranu“, která má spolu s krajní levicí v rukou osud současné menšinové vlády Michela Barniera. Le Penová kritizovala zvláště žádost o to, aby zákaz kandidatury platil bez ohledu na odvolání.
Nic jsme neporušili. Le Penová u soudu odmítla zpronevěru unijních peněz |
Le Penové jde o všechno, Bardella jí však s případnou resuscitací pomáhat nehodlá. Místo toho pracuje na budování vlastní značky. V autobiografii s názvem Ce que je cherche, volně přeloženo jako „To, co hledám“, sám sebe popisuje jako rozeného lídra, jenž se nebojí obětovat osobní život a pohodlí pro vyšší dobro.
18. března 2024 |
Z přistěhovalecké čtvrti do vysoké politiky
O oblíbenosti devětadvacetiletého politika svědčí i to, že do tisku šlo 155 tisíc výtisků jeho knihy. Pro porovnání: současný prezident Emmanuel Macron před nástupem do úřadu poslal na trh dvě stě tisíc kopií svého díla Révolution. Bardella kopíruje osvědčené schéma takzvané „underdog story“, kdy se musel vlastními silami propracovat z absolutního společenského dna až na vrchol.
„Chodili k nám do činžáku sami drogoví dealeři, každodenní hudbou pro mě byly výkřiky, zvuk automatických zbraní, násilí a islamizace. Musel jsem z toho utéct,“ popisuje Bardella, který vyrůstal v pařížské čtvrti Saint-Denis, jež je proslulá početnou přistěhovaleckou komunitou. Jeho matka počítala každý frank a euro. „Měla na to seznam, kam si psala úplně vše včetně nákupu jedné bagety. Snažila se šetřit, jak jen to šlo,“ vzpomíná.
 |
V pokročilejších fázích knihy se snaží budovat obraz distingovaného politika, který řeší věci vždy racionálně, což mu v posledních letech zajistilo u Francouzů popularitu. Zároveň však odmítá, že by byl „chladným kyborgem lačným po moci“, jak se ho podle něj snaží vykreslit francouzská média. Nejzajímavější je však velmi osobní pasáž popisující vztah s Le Penovou.
Bardella se v ní pokouší rozptýlit spekulace o mocenském boji uvnitř Národního sdružení. Zároveň však přiznává, že v její konkurenci bylo a vždy bude těžké se prosadit. „Víte, je složité být za něco oceněn, když cestujete po Francii s Marine po boku. Kamkoli přijede, vzbuzuje emoce a pozornost se stočí k ní. Je to skutečná hvězda,“ míní.
Jordan Bardella. Mladík z předměstí, který vytáhl vzhůru stranu Le Penové |
Politolog Jean-Yves Camus, který se specializuje na krajně pravicovou scénu, pro list Politico ale varuje, že mladý politik se musí vyvarovat velkých veřejných prohlášení namířených proti své mentorce. „To by bylo sebevražedné,“ míní a připomíná, že jakékoli pokusy o „palácový převrat“ v rámci strany namířený proti Le Penové vždy skončil neúspěchem. Její neteř Marion by o tom mohla povídat.
„Bardella má na své straně čas. Teď může trpělivě sbírat body, v nejpříhodnější dobu vydal knihu a formálně se tak v nejožehavějších časech od strany nenápadně distancuje,“ vysvětluje Camus.
Turbulentní rok pro Národní sdružení
Národní sdružení v letošním roce zažilo několik triumfů i pádů. Vše odstartovaly červnové volby do Evropského parlamentu, ve kterých nacionalisté získali 31,5 procenta hlasů a rozdrtili tak Macronovu centristickou koalici. Po dlouhých jednáních skončili spolu s českým hnutím ANO v nově vzniklé frakci Patrioti pro Evropu, jejímž šéfem se stal právě Bardella.
Evropská krajní pravice vládne TikToku. Velí jí mladičký nástupce Le Penové |
Macron v reakci na debakl vládní koalice vyhlásil ve Francii předčasné legislativní volby. Zároveň vytáhl do boje proti krajní pravici. Ta s přehledem vyhrála první kolo, volební systém však hrál proti ní. Prezident vyzval veřejnost i jednotlivé politické strany ke strategickému hlasování a odstoupení kandidátů, kteří nemají šanci. Výsledkem bylo překvapivé vítězství levicové koalice. Pokud by se počítaly mandáty pro jednotlivé strany, nejvíce jich však drží Národní sdružení.
Bardella byl jeho kandidátem na premiéra, Macron však jeho jmenování odmítl. Stejně tak ze sestavování vlády vyšachoval vítěznou levicovou koalici a premiérem jmenoval republikána Michela Barniera. Počty však stále hrají proti jeho vládě. Rozhodující silou zůstává Národní sdružení se 143 křesly a levicové sdružení Nová lidová fronta se 193 mandáty.
