Pro pochopení kritizovaného projektu je nejprve nutný spletitý, notně depresivní a žurnalistickým pravidlům vymykající se výlet do historie. James Warren „Jim“ Jones byl už od mládí podivín, který hledal smysl v náboženství a v pomoci lidem na okraji společnosti. „Byl posedlý smrtí, pronášel třeba smuteční proslovy na pohřbech koček,“ vzpomíná na Jonesovo dětství jeden z jeho spolužáků.
Na střední škole se začal angažovat v boji za práva Afroameričanů, do jejichž problémů si promítal své problematické dětství. Právě pomoc černošskému obyvatelstvu ho vedla k založení prvního uskupení, na jehož základech později vznikla sekta Chrám lidu. Přízeň lidí Jonese dovedla až k myšlence organizovat pravidelná setkání, kde by samozvaný kazatel promlouval o společenské rovnosti. Následující roky však ukázaly, že o rovnost mu vpravdě nešlo.
Budou tady mučit naše děti. Budou mučit naše lidi. To nesmíme dopustit. Pokud už tu nemůžeme žít, raději zemřeme v míru.
