Bidenova první oficiální tisková konference od nástupu do Bílého domu trvala něco přes hodinu a podle amerických novinářů během ní nepadla jediná otázka týkající se pandemie covidu-19.
Biden první plnohodnotný brífink uspořádal po více než dvou měsících úřadování, tedy později než jeho předchůdci z uplynulých dekád. Dříve, než původně sliboval, se za jeho vlády ovšem podařilo naočkovat sto milionů Američanů proti koronaviru.
Prezident to chtěl původně stihnout za prvních sto dní v úřadu. Do stého Bidenova dne v úřadu ovšem zbývá ještě více než měsíc. Novým cílem je proto meta dvou set milionů očkovaných.
Cíl je společný Den nezávislosti. Biden nařídil plošný přístup k vakcínám |
Zatímco na covid se novináři neptali, velmi je zajímala krize na americko-mexických hranicích. Američtí pohraničníci tam od Bidenova příchodu evidují novou vlnu migrantů ze Střední a Jižní Ameriky. Prezident ovšem chybu na straně své vlády nevidí. Hájil také přijímání dětí bez dospělého doprovodu, které často končí v přeplněných ubytovacích zařízeních.
„Nelituju toho, že jsem ukončil programy, které neexistovaly, dokud se nestal prezidentem (předcházející prezident Donald) Trump,“ prohlásil Biden po otázce na to, zda v tomto směru nepostupoval Bílý dům příliš rychle.
Zvýšený provoz na americko-mexické hranici prezident připsal sezonním migračním trendům. „Tohle se děje každý jeden rok,“ řekl. Statistiky z posledních let skutečně ukazují, že na jaře mívá pohraniční stráž nejvíce práce, i Bidenův ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas ovšem uznal, že intenzita migrace je letos mimořádná.
Počet lidí přicházejících k jižní hranici USA by podle něj mohl být nejvyšší za posledních dvacet let. Republikánští politici proto Bidena obviňují z toho, že vzestup ve statistikách nelegálních vstupů na půdu USA pramení z jeho projevů na téma imigrační politiky. Nárůst nicméně začal už loni na jaře po poklesu spojovaném s příchodem pandemie a může se pojit také s vývojem v zemích střední Ameriky.
Bidenova migrační krize. Vstřícnost vábí k hranici USA čím dál víc rodin |
Podle prezidenta jsou dospělí běženci či rodiny stále obratem vraceni do Mexika, přičemž jde podle něj o „drtivou většinu“ zachycených migrantů. Pokud jde o přijímání dětí, snaží se prý stávající administrativa rychle obnovit „to, co bylo zrušeno“, a vytvořit pro nezletilé vyhovující ubytovací kapacity.
Podle čísel, která pronikají do amerických médií, je nyní v péči úřadů výrazně přes 10 tisíc nezletilých běženců. Velká část z nich je v péči ministerstva zdravotnictví, tisíce jsou však v posledních dnech drženy v zařízeních pohraniční stráže. Znepokojení tento týden vyvolaly záběry z takového centra v texaském městečku Donna, kde se lidé tísní jeden vedle druhého v místnostech ohraničených průhlednými plentami.
Bidenova ostuda. Snímky ukázaly podmínky, v jakých USA drží dětské migranty |
Podmínky v areálech, jako je ten v Donně, Biden označil za „naprosto nepřijatelné“. „Velmi rychle se to velmi výrazně zlepší,“ slíbil. Trval na tom, že vláda posílí snahy přesouvat děti z přeplněných pohraničních zařízení. Také údajně tento týden pověřil vládní činitele, aby urychlili proces předávání dětských imigrantů do rukou příbuzných žijících v USA.
Spolupráce s republikány vázne
Biden v loňských volbách zvítězil i se slibem zásadního přenastavení amerického imigračního systému a Sněmovna reprezentantů už v tomto směru schválila dvojici návrhů. Zásadní překážkou pro tyto plány, jakož i pro další slibované reformy, je však Senát, kde Republikánská strana za současného stavu může jakýkoli legislativní návrh zablokovat, přestože ve volbách ztratila většinu.
I proto bylo jedním z hlavních témat tiskové konference to, jak Biden nahlíží na spolupráci s republikány a na výzvy k oslabení senátních obstrukcí, pro jejichž překonání je aktuálně u legislativních úprav potřeba 60 hlasů. Biden znovu uvedl, že podporuje změnu fungování daného pravidla, nevyloučil ale ani snahu o drastičtější zásah.
„Jestliže budeme mít naprostý pat a chaos v důsledku obstrukcí, pak budeme muset zajít dál, než je to, o čem mluvím,“ řekl prezident k dílčímu oslabení obstrukcí a úplnému zrušení šedesátihlasového požadavku. Tento nástroj, který umožňuje senátní menšině pohřbívat návrhy zákonů, je podle Bidena „obrovským způsobem zneužíván“.
„Moji republikánští kolegové si budou muset rozmyslet, jestli chceme nebo nechceme spolupracovat, nebo zda se rozhodli, že cesta, kterou se chtějí vydat, je jen rozdělovat zemi,“ vzkázal Biden.
Čína musí dodržovat pravidla, prohlásil Biden
Biden se během hodinové tiskovky zmínil o zahraniční politice Spojených států, a to především ve spojitosti s Čínou. Ta podle něj chce být nejmocnějším světovým hráčem a Washington bude v tomto směru s Pekingem tvrdě soupeřit.
Uvedl, že nechce konfrontaci, ale že bude se spojenci trvat na dodržování mezinárodních norem v „celé řadě otázek“. Soupeření s Čínou popsal Biden jako souboj o to, zda je úspěšnější demokracie nebo autokracie. Čína podle něj chce být nejbohatší a nejmocnější zemí světa a momentálně USA výrazně poráží v oblasti investic.
„Čína má celkový cíl, a já jim ten cíl nevyčítám,“ citoval amerického prezidenta deník The Wall Street Journal. Biden ovšem avizoval, že bude s „aliancí demokracií“ tlačit na dodržování pravidel, ať už jde o hospodářskou soutěž, obchod nebo geopolitické záležitosti.
Zmínil dění v Jihočínském moři, status Tchaj-wanu i vývoj v Hongkongu a perzekuci Ujgurů v Sin-ťiangu. „Dáme jasně najevo, že ve snaze vypořádat se s těmito záležitostmi budeme vyžadovat, aby Čína dodržovala pravidla,“ řekl Biden, přičemž avizoval společný postup s dalšími zeměmi.
Biden prohlásil, že čínského prezidenta Si Ťin-pchinga opakovaně ujišťoval o tom, že „nám nejde o konfrontaci“. O svém protějšku nicméně také řekl, že v těle nemá jedinou „demokratickou“ kost. „Ale je to chytrý chlapík,“ dodal podle agentury Reuters.
Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou v posledních měsících mimořádně napjaté a mnoho na tom nezměnila ani výměna v Bílém domě. Když se minulý týden na Aljašce poprvé od Bidenovy inaugurace setkali američtí a čínští diplomaté, začala jednání nebývale dlouhým úvodním ceremoniálem, při kterém si dvě strany vyměňovaly kritická vyjádření.
Další výzvou pro Bidena je přístup k Severní Koreji, která podle zpráv z tohoto týdne opět začala testovat balistické rakety. „Konzultujeme to s našimi spojenci a pokud se (Severokorejci) rozhodnou eskalovat, přijdou reakce,“ řekl americký prezident.
Jestli chcete klidně spát, nešiřte smrad, vzkázala Kimova sestra Bidenovi |
„Také jsem připraven na nějakou formu diplomacie, ale ta musí být podmíněna konečným cílem denuklearizace,“ pokračoval Biden. Spojené státy se nedávno pokusily iniciovat kontakt s Pchjongjangem, severokorejská diplomacie ale před týdnem jednání odmítla a snahu Washingtonu označila za „levný trik“.
Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una předtím kritizovala Spojené státy a Jižní Koreu za jejich společné vojenské cvičení a Američanům vzkázala, aby se vyvarovali dalších provokací, pokud chtějí „klidně spát“.
Summit EU: přidal se první šéf USA po 12 letech
Nový americký prezident se ve čtvrtek také připojil k videosummitu premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie. Učinil tak jako první hlava USA po necelých dvanácti letech. Naposledy osobně dorazil Barack Obama, a to na summit v Praze v roce 2009.
Bidenova přibližně půlhodinová diskuse s evropskými politiky byla součástí americké snahy o zlepšení vztahů s dlouhodobými partnery, které ochladly za jeho předchůdce Donalda Trumpa.
Lídři EU se shodli na zrychlení výroby vakcín, na přerozdělování zatím ne |
Po videokonferenci šéf Evropské rady Charles Michel prohlásil, že EU chce s USA spolupracovat na posilování globální bezpečnosti a demokracie, která v současnosti čelí řadě hrozeb. Evropský blok se podle něj chce s Americkou zasadit také o to, aby se na méně rozvinuté země dostaly vakcíny proti covidu-19.
Podle Michela a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové hovořil Biden o spolupráci v boji proti pandemii, kooperaci při řešení problematiky klimatických změn či spolupráci při rozvoji digitalizace a nových technologií.
„Více než kdy dříve mají dnes Spojené státy a Evropská unie odpovědnost za příští generace,“ míní Michel. Odkázal tak na společné hodnoty demokracie a vlády práva, které podle něj chtějí obě strany hájit před současnými hrozbami.
