Vystoupení pro oběti severokorejských povodní, studijní návštěva hory Pektusan, zdravice severokorejského vůdce devadesátiletému „vlasteneckému bojovníkovi“ či zprávy o kozích farmách a industriálních projektech. Takové zprávy lze nalézt na stránkách oficiální severokorejské zpravodajské agentury KCNA.
Co však chybí, je jakékoliv zmínění turbulentního politického vývoje v sousední zemi, kde prezident v úterý vyhlásil stanné právo kvůli údajnému sympatizování opozice s KLDR a následně ho pod tlakem parlamentu a občanské společnosti po šesti hodinách odvolal. KCNA se přitom zahraničním událostem věnuje, informuje například o dění v Sýrii či o začátku platnosti rusko-severokorejské dohody o vzájemné obraně.
Mladí cítí hanbu. K obavám z KLDR není důvod, popisuje Češka dění v Koreji |
Portál The Korea Herald podotýká, že ústřední noviny severokorejské komunistické strany Rodong Sinmun vůbec nezmínily protesty požadující Junovo odvolání. O demonstracích proti prezidentovi přitom předtím psaly každý den.
Současné mlčení je ještě podivnější při pohledu do historie. V roce 2017 KCNA prakticky ihned referovala o impeachmentu tehdejší prezidentky Pak Kun-hje.
Specialista na KLDR Leonid Petrov ze Sydneyské univerzity upozorňuje, že v přísně kontrolovaném severokorejském mediálním prostředí se propagandistická mašinérie pohybuje těžkopádně. „Informace do země pronikají velmi pomalu, takže potřebují nějaký čas, aby je vstřebali, zpracovali, zformulovali svůj postoj, našli k tomu slovník, takže to trvá,“ řekl stanici ABC News s tím, že v průběhu dní režim vysvětlí veřejnosti, co se stalo, svým obvyklým agresivním způsobem.
ANALÝZA: Proč jihokorejský prezident zničil sám sebe a poškodil pověst země |
Severokorejské domácí publikum je zatím ponecháno v nevědomosti. „Většina Severokorejců nemá přístup k internetu a nemá povolení ani telefonovat lidem mimo zemi, takže pravděpodobně nevědí, co se v Jižní Koreji děje,“ podotýká novinářka zaměřující se na KLDR Jean Leeová.
U nás by tekla krev, míní Severokorejci v Číně
O dění v sousedním státě tak vědí jen ti, kteří mají přístup k informačním zdrojům. Například severokorejští obchodní zástupci v Číně, kteří mohou využít zdejší média. Podle portálu Svobodná Asie byli událostmi šokováni. Zejména proto, že v jejich zemi by byl podobný vývoj „nemyslitelný“.
Pokud by podobně severokorejští činitelé vystoupili proti Kimovi, „došlo by ke krveprolití“, komentoval dění jeden Severokorejec v čínském Ta-lienu. Jiného činitele KLDR působícího v čínském Tung-kuanu fungování jihokorejského systému vah a protivah, jenž nemá v KLDR žádnou obdobu, přinutilo „uvědomit si, jaká je skutečná demokracie“.
Možné Kimovy kroky
Otázkou bude, jaká bude oficiální reakce Kimova režimu. Portál NK News se domnívá, že bude podobná jako během dřívějších vojenských převratů uskutečněných jihokorejskými prezidenty Pak Čong-huiem a Čon Tu-hwanem v sedmdesátých a osmdesátých letech.
KLDR tehdy využila situace k tomu, aby ukázala na údajnou méněcennost a nestabilitu jihokorejského demokratického zřízení oproti její komunistické vládě. Též zesílila své operace psychologické války, například využití reproduktorů na hranicích a letáků rozesílaných směrem na jih.
To on dal rozkaz. Jihokorejský ministr obrany rezignoval, prezidenta vyšetřují |
Kim Čong-un může přistoupit k podobným opatřením, zvláště s přihlédnutím k už tak vysoké severokorejské aktivitě na hranicích. Podle NK News ale nelze ani vyloučit umírněnější odpověď, vzhledem k možnému zájmu severokorejského diktátora o další setkání se staronovým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Podle Petrova se KLDR zřejmě pokusí vykreslit jihokorejskou armádu jako slabou a nedisciplinovanou. Severokorejští propagandisté mohou celou věc prezentovat jako „vítězství lidu nad zkorumpovaným režimem nebo jako něco zlověstnějšího, jako pokus vyprovokovat další válku na Korejském poloostrově s pomocí zahraničních sil,“ dodává.
Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že situace tak jako tak hraje do karet severokorejskému režimu. Ať už z propagandistického hlediska, tak z praktického vojenského hlediska. Překvapivé jednání jihokorejského prezidenta uvrhlo zemi do politické krize a snížilo důvěryhodnost Soulu v očích zahraničních partnerů, čímž došlo k ohrožení jeho vojenské aliance s USA a Japonskem.
