„V rámci přípravy na ‚golfovou diplomacii‘ se zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem na radu svého okolí začal trénovat golf,“ uvedla podle listu The Times kancelář jihokorejského prezidenta. Je však otázka, zda se třiašedesátiletý Jun s nastupujícím šéfem Bílého domu ještě znovu shledá.
Poté, co nečekaně vyhlásil stanné právo, jihokorejská opozice ve středu předložila návrh na Junovo odvolání. Byla by k tomu nutná dvoutřetinová podpora parlamentu a následně podpora nejméně šesti z devíti soudců ústavního soudu.
Opozice vyzvala jihokorejského prezidenta k rezignaci. Ministr obrany se kaje |
Prezident tvrdil, že stanné právo zabrání opozici ve snaze paralyzovat jeho vládu. Podle Bloombergu však chtěl zarazit samotnou politickou činnost, zakázat stávky odborových skupin a převzít kontrolu nad médii. „Ve snaze ukončit politickou patovou situaci použil jedno z nejkrajnějších opatření, které měl k dispozici. A spektakulárně se mu vymstilo. Poslanci jeho strany v parlamentu ho opustili, odborové skupiny pohrozily stávkami a Spojené státy se zdály být zaskočeny,“ píše agentura.
Někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do funkce jako politický nováček v květnu 2022 po těsném vítězství ve volbách. Zapojilo se do nich přes 32 milionů voličů a Jun, nominovaný konzervativní Stranou lidové moci (PPP), získal jen o čtvrt milionu hlasů více než jeho protivník I Če-mjong, nominovaný demokraty.
Jako hlavní žalobce sehrál klíčovou roli při odsouzení exprezidentky Pak Kun-hje za korupci. Podílel se také na vyšetřování dalších korupčních kauz, například případu dědice jihokorejského konglomerátu Samsung Electronics I Če-jonga. Z funkce generálního prokurátora odstoupil v roce 2021 na protest poté, co tehdejší administrativa prezidenta Mun Če-ina zřídila Úřad pro vyšetřování korupce, a oslabila tak pravomoci státní prokuratury.
Při nástupu do funkce prezidenta čelil Jun Sok-jol dvěma hlavním problémům – severokorejským testům nových zbraní a chřadnoucí ekonomice. V jihokorejském politickém systému je sice prezident faktickým šéfem vlády, bez podpory parlamentní většiny je však jeho manévrovací prostor zúžený. Komplikace to pro Juna přináší především v oblastech, které vyžadují schválení nových zákonů, jako jsou například daňová či zdravotnická reforma.
V těchto případech nemá prezident jinou možnost, než naslouchat opozici a pokusit se s ní dojednat reformy založené na kompromisu. A právě této situaci Jun čelí. „V Jižní Koreji jsou patové situace v parlamentu běžné, ale téměř vždy se podaří dosáhnout dohody a rozpočet schválit, ať už jsou politické rozpory jakkoli hluboké,“ poznamenal Bloomberg.
V dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším soupeřem nynějšího prezidenta I Če-mjongem. Demokraté získali v zákonodárném sboru o 300 členech získat 173 mandátů, což jim umožňuje blokovat prezidentovy záměry.
Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo |
Podle analytiků byly volby referendem o vládě prezidenta Juna, který se blíží polovině pětiletého mandátu. Jun Sok-jol je v současnosti rekordně neoblíbený. Během březnové kampaně před parlamentními volbami se stal terčem posměchu, když při návštěvě trhu odhalil svou neznalost prudce rostoucích cen zelené cibule.
Čelil také hromadným odchodům lékařů nebo vysoké inflaci. Jeho popularita u voličů klesla také v souvislosti s několika korupčními skandály. Včetně toho, že Junova manželka přijala darem kabelku od Diora. Od roku 2012 je Jun ženatý s Kim Kon-hi. Ředitelku společnosti pořádající umělecké výstavy mimo jiné obviňují, že ve svých životopisech, s nimiž se v letech 2007 a 2013 ucházela o post univerzitní pedagožky, uvedla nepravdivé informace. Jun se za její chování později omluvil. Skandálů kolem Kim Kon-hi však bylo více. Opozice ji vinila třeba z toho, že se zapletla do manipulace s cenami akcií.
 |
Prezident však letos v lednu vetoval zákon, který měl umožnit její vyšetřování. Minulý měsíc byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany. Podle The Times jej také viní z dalšího rozdělování už tak napjaté společnosti, která v posledních letech debatuje o rolích žen a mužů.
Snažil se zalíbit antifeministickému hnutí mezi mladými muži, kteří se domnívají, že jsou nespravedlivě stigmatizováni. Slíbil jim, že zruší ministerstvo pro rovnost žen a mužů, a popřel, že by jihokorejské ženy čelily systémové diskriminaci, přestože existují četné důkazy o nerovnosti příležitostí, zastoupení a příjmů.
Jun si vysloužil posměch i za své tvrdé, prokurátorské vystupování. Po incidentu během debaty o prezidentské nominaci zase musel zlehčovat zprávy o tom, že si nechává radit od šamanů. Ve svém vítězném prezidentském projevu před dvěma lety prohlásil, že bude ctít ústavu a parlament a že bude spolupracovat s opozičními stranami, aby ozdravil polarizovanou politiku a posílil jednotu.
A v úterý překvapivě vyhlásil v zemi stanné právo, kdy také opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Žádné konkrétní důkazy však nepředložil. Jun je ostatně zastáncem tvrdého přístupu ke KLDR. Už v kampani před prezidentskými volbami například volal po tom, aby Spojené státy na korejském území znovu rozmístily taktické jaderné zbraně, které ze země odsunuly začátkem devadesátých let.
Kontrola médií, zatýkání bez příkazu. Jižní Korea je ze stanného práva v šoku |
Během jeho mandátu se vztahy mezi korejskými státy zhoršily, letos v lednu například severokorejský vůdce Kim Čong-un uvedl, že nastal čas označit Jižní Koreu za stát „nejvíce nepřátelský“ vůči jeho zemi. Jun v reakci prohlásil, že vláda v Pchjongjangu jde proti národu a proti historii, pokud nazývá Jižní Koreu nepřátelskou zemí. Zároveň zdůraznil, že Soul udržuje vysokou obrannou připravenost a tvrdě Severní Koreu potrestá, pokud ho bude provokovat. Pro KLDR není lepšího načasování, podotýká k dění v Jižní Koreji Bloomberg.
Jihokorejský prezident také výrazně podporuje Ukrajinu, jež se od února 2022 brání ruské invazi. Jihokorejský pohled na konflikt ovlivňuje i nedávné nasazení tisíců vojáků KLDR v řadách ruské armády. Prezident Jun ovšem čelí odporu široké jihokorejské veřejnosti vůči zasílání zbraní na Ukrajinu. Většina Jihokorejců vnímá rostoucí vojenské vazby mezi Pchjongjangem a Moskvou jako hrozbu, ale 82 procent je podle nedávného průzkumu proti zasílání vojenské podpory Kyjevu.
V září Jun navštívil Českou republiku, kde se mimo jiné věnoval zakázce na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovan, kterou získala korejská společnost KHNP. Jun Sok-jol tehdy ujišťoval, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy byl hladký.
Jihokorejští prezidenti většinou končí neslavně:
🇰🇷 Presidents of South Korea
1. Syngman Rhee (1948–1960) – Overthrown.
2. Yun Bo-seon (1960–1962) – Overthrown.
3. Park Chung-hee (1962–1979) – Assassinated.
4. Choi Kyu-hah (1979–1980) – Removed by a military coup.
5. Chun Doo-hwan (1981–1988) – Sentenced to death after… https://t.co/BMjsTaKiPl https://t.co/mk7NExbbHX
