Just z Moskvy: Do obce mé tchyně přišlo 15 rakví, i tak stojí venkov za Putinem

Spolupracovník webu Lidovky.cz v Moskvě, spisovatel a politolog Jiří Just vydává novou knihu. Jmenuje se „Stále v Rusku“ a představil ji v Rozstřelu v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Vokálem. V knize se zamýšlí nad stavem ruské společnosti, politiky i ekonomiky. Přináší kritický pohled na režim, na každodenní život a paradoxy ruské reality.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Podle Jiřího Justa se ruská společnost stále více propadá do režimní kontroly a ekonomických problémů. „Přituhuje nejen politicky, ale hlavně ekonomicky,“ vysvětluje. „Lidé pociťují růst cen a rozdělení společnosti na ty, kteří těží z války, a ty, kteří trpí. Nová elita vzniká ve zbrojním průmyslu a armádě, zatímco běžní občané mají hlouběji do kapsy.“

Válka a sankce ovšem nemají podle Justa vliv na loajalitu většiny obyvatel k režimu. „Rusové vnímají 90. léta jako kolaps státu, což Putin využívá. I když ceny rostou, stále si říkají, že tehdy to bylo mnohem horší.“ Putin navíc podle něj nikdy nebral ohled na veřejné mínění, což paradoxně pomáhá režimu stabilitu udržet.

Přestože obyčejní Rusové vnímají dopady války ve svých peněženkách, větší protesty nehrozí. „Demonstrace, jako byl pohřeb Alexeje Navalného, jsou výjimečné. Opozice v Rusku prakticky neexistuje, je buď zakázaná, vězněná, nebo v exilu,“ konstatuje Just.

Jedním z překvapivých aspektů války je podle něj vznik nové třídy bohatých lidí, již na válce vydělali. „Mladík, který na venkově vydělával 15 tisíc rublů měsíčně, nyní jako profesionální voják dostává i desetkrát tolik. Právě tito lidé podporují válku a režim, protože na nich finančně profitují,“ popisuje novinář.

Navzdory všem problémům zůstávají ruské obchody plné zboží, a to i západního, často díky paralelnímu dovozu z třetích zemí, zejména Turecka nebo třeba Kazachstánu. „I v odlehlých oblastech najdete západní produkty, i když jsou často pašované. Lidé mají iluzi, že k tomuto zboží mají přístup, což režimu vyhovuje,“ říká Just.

Venkov podporuje Putina

Život na venkově je přitom podle něj dramaticky odlišný od Moskvy. „Moskva a Petrohrad jsou jedno Rusko, venkov úplně jiné Rusko. Lidé tam mají stejné ceny jako v metropoli, ale mnohem nižší příjmy,“ upozorňuje. Přesto i tam lidé podporují Putina, protože věří, že by mohlo být ještě hůř.

Rusové na venkově přitom cítí dopady války intenzivněji než lidé v metropolích. „Do malé obce, kde žije má tchyně, dorazilo už 15 rakví s vojáky. To je ohromné číslo na malý počet místních obyvatel, a přesto tamní lidé zůstávají loajální Kremlu,“ říká.

V kontrastu k venkovu nabízí velká města moderní zdravotnictví, byť za vysoké ceny. „My jsme si mohli dovolit nadstandardní péči při porodu syna, ale na venkově lidé často nemají přístup ani k základním vyšetřením,“ popisuje své zkušenosti.

Jiří Just zároveň mluvil o paradoxech ruské propagandy. „Stále chodím do státní televize, i když to může vypadat, jako že tam jsem klaun, fackovací panák. Pro mě to má ale smysl, protože získávám informace ze zákulisí. Vím, že na veřejnosti to působí jinak, ale mně jako novináři to přináší důležité poznatky,“ vysvětluje.

Navzdory rizikům Jiří Just v Rusku stále zůstává. „Je fascinující sledovat, jak se Rusko mění. Není to hezký pohled, ale pro pochopení Evropy zásadní,“ říká. Přesto připouští, že by zemi opustil, pokud by byla ohrožena bezpečnost jeho rodiny.

Vědí o něm v Rusku, že vydává knihu, která je vůči Kremlu velmi kritická? Monitorují ruské tajné služby to, co říká a píše v Česku? Jak vypadá ruská válečná ekonomika? A lze tam běžně koupit i české zboží? I na to odpovídal Jiří Just v Rozstřelu.