Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvPřed devíti lety uspořádal Jimmy Carter v Atlantě setkání s novináři, na kterém oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina kůže. Zhoubné nádory se následně rozšířily i do jater a mozku.
Ještě na začátku 21. století by podobná diagnóza znamenala maximálně rok života. Místo toho prodělal 39. prezident USA úspěšnou imunoterapii a dnes slaví stovku, ke které mu už o víkendu poblahopřál současný prezident Joe Biden. Oba mají mnohé společné: jsou dlouholetými přáteli, jsou členy Demokratické strany a oba strávili v Bílém domě pouze jedno funkční období.
Zatímco Jimmyho Cartera porazil v listopadu 1980 republikánský konzervativec Ronald Reagan, Joea Bidena „porazil“ vysoký věk, jehož vinou jen obtížně čelil v prezidentské kampani mnohem energičtějšímu Donaldu Trumpovi. Carter Bidena nejprve podporoval, ale později prostřednictvím svého vnuka Jasona vzkázal, že se jeho 99letý dědeček se „nemůže dočkat“, až bude hlasovat pro viceprezidentku Kamalu Harrisovou.
Na jaderné ponorce
Carter se narodil 1. října 1924 v Plains v americkém státě Georgia, jako první z amerických prezidentů přišel na svět v nemocnici, a to díky tomu, že tam jeho matka pracovala jako zdravotní sestra.
Jeho otec James Earl starší pracoval postupně jako majitel obchodu, obchodní cestující, a nakonec i jako farmář, který se zabýval pěstováním burských oříšků. Na syna byl přísný. Budoucí prezident prý od něj dostal několikrát výprask, ale svého otce respektoval.
Byl to zřejmě otec Carter, který své děti přiměl k podpoře Demokratické strany. James Earl starší to za demokraty na konci svého života dotáhl až do Sněmovny reprezentantů státu Georgia.
Britská premiérka Margaret Thatcherová při státní návštěvě USA. Za ní jde americký prezident Jimmy Carter. (17. prosince 1979)
Jimmy Carter měl tři sourozence: dvě sestry a jednoho mladšího bratra. Absolvoval univerzitu a technický institut v Georgii, titul inženýra získal v Annapolisu na Americké námořní akademii. V letech 1947 až 1953 byl u námořnictva. Jako námořní poručík nejprve sloužil na diesel-elektrické ponorce, ale na vlastní žádost byl následně převelen k ponorkovému loďstvu na jaderný pohon.
V roce 1952 proto absolvoval šestiměsíční kurz jaderné fyziky na Union College v Schenectady. V následujícím roce byl skutečně zařazen jako palubní inženýr do mužstva jaderné ponorky Sea Wolf, ale jeho plány mu překazila otcova smrt. Musel se vrátit do Georgie a převzal rodinný podnik s arašídy.
Na Jimmyho Cartera si vzpomněli v jeho rodném městě Plains odznáčky připomínající jeho 100 narozeniny. (28. září 2024)
Americký exprezident Jimmy Carter u příležitosti svých 99. narozenin v roce 2023.
Kazatel a učitel v nedělní škole
V roce 1946 se budoucí prezident oženil s Rosalynn Smithovou. Vzal si ji, když jí bylo pouhých sedmnáct let. Narodili se jim tři synové: John, James a Donnel a dcera Amy Lynn. Nejstarší John, obchodník a politik, se v roce 2006 neúspěšně pokoušel dostat do Senátu za stát Nevada. O třicet let dříve pomáhal otci při úspěšné prezidentské kampani.
Exprezident má 11 vnoučat, Jason Carter v roce 2014 neúspěšně kandidoval na guvernéra Georgie. Carterova žena Rosalynn zemřela 19. listopadu 2023 ve věku 96 let.
V Georgii si Jimmy Carter brzy získal oblibu veřejnosti, nejen jako úspěšný podnikatel, ale i jako baptistický kazatel a učitel v nedělní škole. Byl solidním řečníkem, lidé respektovali jeho zkušenosti a vzdělání, vážili si jeho bezúhonného rodinného života.
Jimmy Carter a Leonid Brežněv u podpisu smlouvy SALT II v roce 1979 ve Vídni.
I proto mu brzy místní představitelé Demokratické strany nabídli možnost vstoupit po otcově vzoru do politiky. Kariéru zahájil jako senátor za stát Georgia (1962 až 1966).
Guvernérem Georgie byl v letech 1971 až 1975 a získal si širokou podporu veřejnosti za ekologicky šetrnou politiku i za odstraňování rasové segregace. V roce 1974, s dvouletým předstihem, oznámil kandidaturu na prezidenta.
O post hlavy státu se utkal s Geraldem Fordem, který jako viceprezident nahradil Richarda Nixona, jenž abdikoval v důsledku aféry Watergate. Cartera nakonec volilo přes 40 milionů Američanů a získal 50,1 procenta hlasů. V počtu volitelů porazil Forda poměrem 297:241.
Prezidentský úděl
Bílému domu šéfoval Carter v letech 1977 až 1981. Za jeho přispění byla například v roce 1978 dohodnuta v americkém Camp Davidu mírová smlouva mezi Izraelem a Egyptem. Obnovil také diplomatické kontakty mezi USA a Kubou a vyjednal propuštění tisíců politických vězňů. Carter dokončil jednání o navázání plných diplomatických vztahů mezi USA a Čínou a pod jeho vedením byla také uzavřena dohoda o navrácení Panamského průplavu Panamě.
Jako prezident byl méně úspěšný při rozhovorech se SSSR o omezení strategických zbraní. Jednání sice vedla v roce 1979 k podpisu smlouvy SALT 2, nezdařila se ale její ratifikace – po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu ji americký Kongres odmítl.
Americký prezident Jimmy Carter (vpravo) si vybral jako svého poradce pro otázky národní bezpečnosti slavného politologa Zbigniewa Brzezinského. Snímek je zachycuje na jednání v Oválné pracovně ve Washingtonu.
Druhý ropný šok a neúspěch pokusů o propuštění zajatých členů americké mise v Íránu zastínily přínosy Carterovy politiky. V boji o druhé prezidentské období ho v listopadu 1980 porazil republikán Ronald Reagan.
Po odchodu z prezidentského úřadu Carter v roce 1982 založil s manželkou Rosalynn humanitární středisko, které nese jeho jméno - Carter Centre. Středisko pomáhá v různých zemích při nastolování demokratického systému, při pořádání svobodných voleb a dozoru nad jejich průběhem. Zabývá se též dodržováním lidských práv a zmírňováním utrpení v zemích třetího světa. Známé jsou aktivity centra ve věci řešení sporů mezi Izraelci a Palestinci.
Carter po odchodu z prezidentského úřadu „žehlil“ konflikt na Haiti, přispěl k návratu rwandských uprchlíků do vlasti, navštívil i bývalou Jugoslávii ve snaze vyřešit válku mezi bosenskými Srby a Muslimy.
Nobelova cena
V roce 1994 poprvé navštívil komunistickou Koreu a setkal se s tehdejším vůdcem Kim Ir-senem. Do KLDR se vrátil mimo jiné v roce 2010, aby dosáhl propuštění zajatých Američanů. Několikrát také navštívil Kubu, poprvé v roce 2002.
Carter také ostře kritizoval politiku republikána George Bushe vůči Blízkému východu. Nesouhlasil rovněž s válkou v Iráku bez mandátu OSN. Již v roce 2004 se vyjádřil, že Bush a jeho britský spojenec (premiér Tony) Blair „pravděpodobně věděli“, že údaje o domnělých iráckých zbraních hromadného ničení vyplývají z „pochybných“ zpravodajských informací. Podle Cartera tehdy „padlo rozhodnutí jít do války a pak najdeme důvod, proč’“.
Královna Alžběta II. a americký prezident Jimmy Carter na snímku z roku 1977.
Za „desítky let neutuchajícího úsilí o hledání mírových řešení mezinárodních konfliktů“ získal Carter v roce 2002 Nobelovu cenu míru. Na prestižní ocenění byl přitom navrhován opakovaně, velmi blízko zisku byl již v roce 1978, kdy se laureáty stali izraelský premiér Menachem Begin a egyptský prezident Anvar Sadat za uzavření mírové smlouvy. Carter byl tehdy rozhodujícím prostředníkem jednání, do stanoveného termínu však nebyl formálně navržen.
V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.
Až do vysokého věku zůstal Carter aktivní a nepřestal působit ani politicky. V roce 2019 se například nabídl, že se jako prostředník pokusí oživit jednání o jaderném odzbrojení KLDR.
Mezi své koníčky řadí Carter malování, rybolov, práci se dřevem nebo jízdu na kole. Zajímá ho také poezie, zejména pak dílo básníka Dylana Thomase. Carter třikrát získal cenu Grammy v kategorii nejlepší mluvené slovo, v roce 2019 za audioverzi své knihy Faith - A Journey for All (Víra - Cesta pro všechny).
