Šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson agituje v Sundsvallu (17. srpna 2018)

Šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson agituje v Sundsvallu (17. srpna 2018) | foto: AP

Švédští demokraté seškrábli nálepku fašistů, získali i přízeň imigrantů

  • 333
Göteborg (od zpravodajky iDNES.cz) - Očekává se, že právě on bude hlavním vítězem nedělních parlamentních voleb ve Švédsku. Jimmie Akesson dokázal z extremistických Švédských demokratů udělat protestní hnutí, které se šikovně chopilo tématu migrace. Vládnout s nimi ale nikdo nechce.

„Je to skvělý řečník. Ví, co je v naší zemi potřeba udělat a je extrémně pracovitý. Je to zkušený a velmi přímý člověk,“ chválí předáka Švédských demokratů čtyřiapadesátiletý překladatel Hakan Lösnitz a připomíná, že jeho oblíbený politik před minulými volbami agitoval tak urputně, že si pak kvůli syndromu vyhoření musel vzít půlroční volno.

Jen slova chvály pro Jimmieho Akessona má i dvacetiletý David. „Přemýšlí jako obyčejní lidé. Nejde mu jen o to dostat se k moci a nechová se, jako že je něco víc. Rád si zahraje fotbal, má rád pizzu, je to prostě obyčejný chlápek. A to se mi líbí,“ řekl iDNES.cz dobrovolník mládežnického křídla Švédských demokratů, který postává u volebního stánku strany v Göteborgu.

Dokonce i Akessonovi odpůrci uznávají jeho rétorické schopnosti. „Líbí se mi, že se v politických debatách skutečně snaží odpovídat na otázky, což většina politiků nedělá. Švédští demokraté by bez něj nikdy nedosáhli takové podpory, a proto ho vnímají jako svého spasitele,“ zamýšlí se Call Heillborn.

„Ale jeho názory jsou příšerné. Vždyť vstoupil do nacistické strany. Ano, od té doby se sice změnili, ale tehdy to byli nacisté. Děsí mě, že většina jejich voličů pro ně chce hlasovat kvůli imigraci, když Švédští demokraté žádnou skutečnou imigrační politiku nemají. Lidé prostě chtějí bořit zavedený pořádek,“ myslí si sedmatřicetiletý Heillborn.

Akessonovi je teprve devětatřicet let, ale Švédské demokraty už vede do čtvrtých voleb během dvanácti let a strana pod jeho vedením získává na popularitě. Podle průzkumů by tuto neděli měla získat 17 až 20 procent a stát se tak druhou nejsilnější stranou po sociální demokracii. Sonda agentury YouGov jí dokonce přisoudila 24,8 procenta hlasů, víc než straně premiéra Stefana Lövfena. 

„Vždy jsem byl nacionalista“

Akesson vyrůstal na jihu Švédska v desetitisícovém přímořském městě Sölvesborg. Jeho matka byla sociální pracovnice, otec obchodník. Podle agentury AFP se zajímal o politiku už během dospívání. Studoval politickou vědu, právo a filozofii na univerzitě v Lundu, ze školy však odešel, aniž by si udělal diplom.

Zpočátku se angažoval v řadách mládežnické organizace konzervativní strany Moderaterna (Umírnění), kvůli jejímu ekonomickému liberalismu a podpoře Evropské unie se ale se stranou rozešel a v polovině 90. let vstoupil do Švédských demokratů.

„Vždy jsem byl nacionalista... Když jsem byl malý, tak jsem odmítal hrát stolní hokej, pokud jsem nedostal figurky v modré a žluté barvě,“ napsal o několik let později v publikaci mládežnického křídla strany Akesson, který se před kariérou profesionálního politika živil jako webdesignér.

Švédští demokraté vznikli jako okrajové krajně pravicové hnutí s kontakty na neonacistickou scénu, to se ale v polovině 90. let už začalo pomalu měnit. Vedení si vzalo příklad z francouzské Národní fronty a rakouských Svobodných a otevřených neonacistů a zvěstovatelů bílé rasy se začalo zbavovat.

Akesson se stal jedním z hlavních motorů této proměny. V roce 2000 se propracoval do vedení mládežnické organizace Švédských demokratů a o pět let později stanul v čele celé strany. Nechal změnit její logo (pochodeň v barvách švédské vlajky nahradil květ podléšky) a vyhlásil nulovou toleranci rasismu a extremismu. 

Podle některých kritiků se ale změnila jen oficiální rétorika a mezi řadovými straníky stále kvasí rasismus a antisemitismus. Například jeden poslanec nazval imigranty „parazity“, místopředsedkyně stany označila černošské fotbalisty jednoho švédského klubu za „negry“. Před letošními volbami stranu muselo opustit čtrnáct kandidátů, u kterých se provalily sympatie k neonacistům.

„Zcela si toto téma přivlastnili“

Švédští demokraté se do parlamentu poprvé dostali před osmi lety se ziskem 5,7 procenta hlasů, o čtyři roky později už dostali 12,9 procenta. O rok později vypukla migrační krize, během které do desetimilionové země přišlo 163 000 lidí. To byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. 

Vláda od té doby výrazně zpřísnila azylové podmínky, Švédsko ale nyní řeší hlavně integraci migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy a zapalováním aut. Například v polovině srpna shořela v Göteborgu asi stovka aut, z čehož policie podezírá kurdský gang (psali jsme zde: Gangy ve Švédsku zapálily sto aut. Co to sakra děláte, ptá se premiér). 

Při požárech automobilů museli švédští hasiči zasahovat také ve Stockholmu v...
Ve švédském městě Flen dnes tvoří uprchlíci a imigranti asi čtvrtinu populace...
Švédský premiér a předseda sociální demokracie Stefan Löfven (6. března 2018)

Podobné incidenty téma imigrace udržují v popředí, i když počet příchozích běženců klesl na zhruba 26 000 ročně. Podle průzkumů voliče nejvíce znepokojuje dostupnost zdravotní péče, rostoucí nerovnost a imigrace, přičemž voliči zaměření na přistěhovalecké téma jednoznačně preferují Švédské demokraty. „Zcela si toto téma přivlastnili,“ říká politolog Henrik Oscarsson z univerzity v Göteborgu.

Portál thelocal.se připomíná, že pro Švédské demokraty hodlá hlasovat i řada imigrantů. Květnový průzkum ukázal, že Akessonova strana by měla mezi voliči narozenými v zahraničí získat asi 12 procent hlasů, tedy o deset procentních bodů více než před čtyřmi lety. 

A někteří za ně i kandidují. V Göteborgu například Karl Robbjens, jehož matka přišla do Švédska z Libye. Robbjens tvrdí, že nevystupuje proti imigrantům, jen proti neschopnosti Švédska je integrovat. Podle něj švédské úřady nepožadovaly asimilaci migrantů, a tak se jen málo z nich cítí být Švédy a příliš mnoho spoléhá na sociální dávky.

14. srpna 2018

Muslimové, náš největší nepřítel

Akesson připouští, že Švédsko nebude napořád zemí „modrookých blonďáků“ a prohlašuje, že se chce soustředit především na integraci přistěhovalců. „Všichni známe ze svého okolí lidi s kořeny v cizině. Jsou mezi našimi přáteli, dokonce v našich rodinách,“ hlásal během letošní předvolební kampaně, na které ho doprovázel Jonas Chonegra, pastor a člen Švédských demokratů narozený v Kongu.

Naštvaní Švédové se chystají k volbám, čeká se politické zemětřesení

Strana pod Akessonovým vedením prosazuje kulturní nacionalismus a je otevřená komukoliv bez ohledu na barvu kůže. S tímto konceptem „otevřeného švédství“ se ale z Akessonova pohledu zásadně neslučuje islám. V roce 2009 vyvolal vlnu kritiky prohlášením, že „muslimové jsou naším největším zahraničním nepřítelem“ a i letos na mítincích tvrdí, že muslimové chtějí ve Švédsku zavést oddělené bazény pro ženy.

Jeho dalším oblíbeným terčem je Evropská unie. „Odvádíme obrovské množství peněz, ale dostáváme toho velmi málo. Ale ten hlavní důvod je ideologický: neměli bychom být součástí ideologické unie,“ vysvětlil listu Dagens Industri, proč by Švédsko mělo po vzoru Britů uspořádat referendum o odchodu z EU. Zde si ale s většinou národa nerozumí: průzkumy ukazují, že podpora členství mezi Švédy po brexitu stoupla na 53 procent.

Nová politická mapa Švédska
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video