S nápadem na dotažení obrovského ledovce z Antarktidy k více než 2,5 tisíce kilometrů vzdálenému Kapskému Městu přišel jihoafrický kapitán Nicholas Sloan, který v roce 2013 velel záchranné operaci na vyproštění vraku lodi Costa Concordia u břehů Toskánska (více v článku Concordia doplula do přístavu za asistence remorkérů).
Podle Sloana by se dalo využít přirozeného odlamování obrovských ledovců z Antarktidy - za rok je to až 2000 miliard tun ledu.
„Většinu ledovců zachytí Agulhaský teplý proud (plyne podél Afriky na jih a kry drží v Jižním oceánu okolo Antarktidy, pozn. red.). Musíme se pokusit o navedení ledovce do studeného Benguelského proudu, ve kterém by se díky nízké teplotě uchoval a mohl doplout až ke Kapskému Městu,“ vysvětlil kapitán.
Podle Sloana by bylo možné ledovec nasměrovat na mělčinu poblíž afrického pobřeží. Těžba vody by pak probíhala v otvoru uvnitř ledovce. Voda by přitom vyžadovala minimum úprav, protože zásoby uložené v ledovci bývají obvykle bez příměsí.
Jediný ledovec o váze 70 000 tun by mohl dodávat 150 milionů litrů pitné vody denně po dobu jednoho roku. Zásoby by tak pokryly třetinu vody, kterou město za rok spotřebuje. Ledovec by se ovšem musel před cestou potáhnout izolační tkaninou, aby příliš neroztával. I tak by masa ledu během přepravy ubyla nejméně o 30 procent.
Zástupce starosty Kapského Města Ian Neilson připustil, že město nejprve musí ověřit, zda se přitahování ledovců z Antarktidy vyplatí. „Vedle toho rozjíždíme projekty na čerpání podzemní vody, recyklaci vod a odsolování. Dokud nenajdeme lepší řešení, budeme se těchto řešení držet,“ uvedl Nielson.
Zoufalé řešení
Americký odborník na sucho Seth M. Siegel, který je autorem knihy Budiž voda, v reakci pro iDNES.cz upozornil, že mnohem větší přínos by Kapské Město mělo z lepšího hospodaření s vodou.
„Když pominu množství ledu, které roztaje během přepravy, celý projekt bude mít obrovské energetické nároky. A po spotřebování vody bude potřeba dotáhnout k městu další ledovec. Chápu, že zoufalá doba volá po zoufalých řešeních, ale myšlenka na dopravu ledovců ke Kapskému Městu mi nepřipadá životaschopná,“ řekl Siegel.
90vteřinové sprchování a málo splachování
Zprávy z počátku letošního roku informovaly, že sucho v Kapském Městě nastane už 22. dubna. Úřady proto vyzvaly obyvatele i turisty, aby šetřili s vodou (více v článku Kapské Město je na suchu).
Jedním z opatřeních bylo i zavedení limitu 50 litrů vody na osobu na den. Lidé se proto naučili sprchovat během minuty a půl a snížili frekvenci splachování záchodů. Některé restaurace dokonce vypnuly vodu v umyvadlech na toaletách, aby hosty přiměly využívat desinfekci na ruce. Veřejná koupaliště přestala s napouštěním bazénů.
„Podařilo se nám snížit celkovou spotřebu vody o 50 procent. Očividně se nám podařilo změnit přístup k vodě u většiny lidí ve městě,“ řekl BBC Neilson.
Hlavním zdrojem vody pro region, kde leží Kapské Město, je nádrž Theewaterskloof. V červnu 2017 se přehrada kvůli suchu a nedostatku srážek dostala jen na 13,7 procenta své kapacity (více v článku Zbývá jen desetina zásob vody). Od té doby se hladinu podařilo znovu zvýšit. Podle aktuálních informací je kapacita na 41,2 procenta.
Město pak má i další nádrže, které mají zásoby vody mnohem vyšší. Přesto je jejich celková kapacita naplněná jen z 55 procent, Kapské Město se tak může během krátké doby znovu ocitnout na suchu.
Úbytek vody v přehradě Theewaterskloof v letech 2014 až 2018.
