Trump v únoru minulého roku vydal exekutivní příkaz, který umožňuje bílým Jihoafričanům přesídlit do USA. Ačkoliv jinak vystupuje proti migraci tvrdě, tento krok zdůvodňoval tvrzením, že Afrikánci čelí rasové diskriminaci. Prezidenta JAR Cyrila Ramaphosu veřejně obvinil, že jeho vláda umožňuje zabíjení bílých farmářů a zabírání jejich půdy; mluvil dokonce přímo o genocidě.
Od května, kdy americký program začal fungovat, odešlo do USA jako uprchlíci přibližně 3 500 Jihoafričanů. JAR však v poslední době začala zaznamenávat opačný trend. Někteří Afrikánci, kteří v USA žili dlouhá léta, se vracejí domů.
Jedním z nich je Andrew Veitch, který odešel do Kalifornie v roce 2003. Děsí ho míra násilí v USA, od masových střeleb až po agresivní chování imigračních úředníků. „Na lidi se střílí za bílého dne,“ uvedl muž, který se sám v minulosti v JAR stal terčem ozbrojeného přepadení. „Nechci žít na takovém místě.“
Muskova AI se zbláznila, halucinovala o genocidě bělochů v JAR. Kvůli instrukcím? |
„USA mají řadu míst, kam byste nikdy nešli. Nikdy bych nešla do Detroitu a jen tak se tam neprocházela,“ uvedla Naomi Saphireová, která se do rodné země vrátila se svými třemi dcerami a manželem. Důvod byl podle ní jednoduchý. Země jí se svou přírodou chyběla a chtěla dětem ukázat své kořeny.
Zločinnost v JAR je přitom velkým tématem. Ozbrojené loupeže jsou ve městech jako Johannesburg poměrně běžné. Dochází i k vraždám farmářů, ačkoliv podle jihoafrických policejních statistik jsou navzdory Trumpovým tvrzením hlavními oběťmi převážně černoši a motivy útoků nejsou rasové, ale ekonomické.
Proč se lidé vrací
Portál The Times upozorňuje, že lidé usilující o azyl v USA pocházejí především z venkovských komunit, které více zasahují zločin a chudoba. Do JAR se naopak vracejí spíše lidé z řad profesionálů.
Dvanáct tisíc Jihoafričanů žijících v zahraničí se registrovalo na vládním portálu, aby získali zpět občanství. Portál vznikl v listopadu po zrušení zákona z roku 1995, který zbavoval občanství Jihoafričany žijící v zahraničí.
Anton van Heerden, generální ředitel personální agentury DNA Employer of Record, uvedl, že počet dotazů od bílých Jihoafričanů, kteří se chtějí vrátit, vzrostl za posledních šest měsíců o 70 procent. Zhruba 30 procent připadá na USA. Podle něj má mnoho jihoafrických profesionálů doma rozsáhlé soukromé zabezpečení, které snižuje riziko kriminality.
„Pokud si můžete dovolit žít v bezpečném prostředí, můžete mít mnohem lepší život než na většině míst severní polokoule,“ řekl.
„Hodně z toho souvisí s Trumpem. Lidé jsou překvapení, jak rychle se může svět změnit,“ říká Angel Jonesová, která vede johannesburskou personální agenturu HomecomingEx zaměřenou na navrátilce. Podle ní si mnozí říkají: „Vlastně to u nás doma není tak špatné.“
Migrace, která mu nevadí. Afrikánci se bojí o život, klaní se Trumpovi za azyl v USA |
V 25tisícové facebookové skupině „Návrat do Jižní Afriky“ uváděli někteří členové jako důvod návratu i nižší životní náklady. Díky větší ochotě firem umožnit práci na dálku si navíc řada profesionálů nemusí hledat nové zaměstnání.
„Panuje názor, že se situace v zemi zlepšuje,“ uvedl Eugene Jansen, který se vrátil z Nizozemska. Dříve byly například časté výpadky elektřiny, nyní k nim dochází spíše výjimečně.
Někteří navrátilci mají nicméně stále pocit, že JAR je vůči bělochům nepřátelská. Saphireová například upozorňuje na píseň krajně levicové strany Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF), která vyzývá k „zabití Búra“, tedy bílého osadníka. Termín se používá pro označení bílých farmářů.
Adele Van Rooyenová chce prodat svůj americký dům a vrátit se do JAR navzdory tomu, že podle ní v zemi existuje „reverzní apartheid“, tedy systém zvýhodňující černochy při obsazování vedoucích pozic a hodnocení firem. Van Rooyenová tvrdí, že se jí to nedotkne, protože jako řemeslnice a holistická terapeutka bude pracovat na živnost.
