Ten kousek papyru není větší než vizitka a osm řádků koptského písma napsaného černým inkoustem lze přečíst jen pod lupou. Právě tento útržek vzbudil mezi křesťany po celém světě vzrušené napětí. Může za to tento úryvek: "Ježíš jim řekl: 'Má žena'".
"Tento fragment naznačuje, že někteří raní křesťané udržovali tradici, že Ježíš byl ženatý," prohlásila podle BBC profesorka teologie Karen Kingová, která papyrus představila na konferenci v Římě. Domnívá se, že zmiňovanou ženou by nejspíše mohla být Marie Magdalena.
"Křesťané se od začátku dohadovali, jestli mají uzavírat manželství. Teprve sto let po Ježíšově smrti se začali odvolávat na Ježíšovo manželství, aby podpořili svoje stanovisko," vysvětlila teoložka z Harvardské univerzity.
"Ukazuje to, že pro některé rané křesťany mohl být sexuální svazek v manželství napodobením Božského skutku stvoření a reprodukce, a tím pádem se stal po duchovní stránce správný a vhodný," dodala osmapadesátiletá odbornice na roli žen v křesťanství.
Nic to nedokazuje, tvrdí teologové
Papyrus podle jejího vědeckého týmu obsahuje také náznaky, že Marie Magdalena byla Ježíšovou učednicí. To by mohlo zpochybnit další článek křesťanské věrouky, že mezi Kristovými učedníky žádné ženy nebyly, a vrhnout nové světlo na postavu Marie Magdaleny, která je v Bibli popisována jako napravená hříšnice.
Kingová se domnívá, že její provokativní nález by mohl zažehnout novou debatu o celibátu a roli žen v křesťanství. Mezi teology ale koptský papyrus vzbudil spíše skeptické reakce. "Tvrzení na fragmentu papyru nic nedokazuje. Není to nic jiného než výkřik do vzduchu, chybí tomu potřebný kontext," domnívá se profesor Jim West z Tennessee.
Podle Kingové se na pravosti útržku shodlo několik povolaných expertů. Chce ho ale ještě podrobit dalším testům, především chemickému rozboru inkoustu. Soukromý majitel, který jí ho zapůjčil, chce podle jejích slov zůstat v anonymitě, protože si prý nepřeje být pronásledovaný potenciálními kupci.
Gnostické texty
Zpravodajský portál nbcnews podotýká, že spekulace o Ježíšově manželství vzbudily už dříve gnostické texty z druhého, třetího a čtvrtého století. Takzvané Evangelium podle Filipa nebo nedávno rekonstruované Evangelium podle Jidáše křesťané neuznávají.
Také text na koptském papyru vykazuje znaky gnostického křesťanství, které zdůrazňovalo mystickou stránku víry a katolická církev ho odsuzovala jako herezi. Tento duchovní proud zdůrazňoval roli žen v Ježíšově životě, především Marie Magdaleny.
Gnostické texty se po egyptských křesťanských klášterech šířily až do roku 367, kdy svatý Atanáš, biskup alexandrijský, určil "oficiální" seznam knih tvořících Nový Zákon a všechny ostatní zavrhl. Některé gnostické texty pak byly zakopány v poušti u hornoegyptského Nag Hammádí, kde část z nich v roce 1945 objevili vědci.
