„Jeho neochvějná víra ve spravedlnost, rovnost a lásku pozvedla miliony lidí, a my vás žádáme, abyste uctili jeho památku tím, že budete pokračovat v boji za hodnoty, které vyznával,“ uvedla v prohlášení Jacksonova rodina.
Příčinu úmrtí nesdělila, uvedla ale, že zemřel pokojně v kruhu svých nejbližších. Jackson od roku 2017 trpěl Parkinsonovou chorobou. Loni v listopadu byl Jackson hospitalizován, píše NBC News. Více než deset let trpěl progresivní supranukleární obrnou, onemocněním mozku, které postihuje schopnost pacientů chodit a polykat a může vést k nebezpečným komplikacím.
Jackson se narodil 8. října 1941 v Greenville v Jižní Karolíně. Studoval na Illinoiské univerzitě a pak i v Chicagském teologickém semináři. Proslavil se během éry boje za občanská práva, když se účastnil demonstrací po boku kazatele Martina Luthera Kinga. Byl u toho, když byl King v Memphisu zavražděn, a podle agentury AP uváděl, že King zemřel v jeho náručí.
Když byl Luther King v roce 1968 zavražděn, byl Jackson považován za jednoho z jeho hlavních pokračovatelů. Založil dvě hnutí na ochranu lidských práv.
Trump nechal zveřejnit, jak FBI sledovala Martina Luthera Kinga. Rodina byla proti |
V letech 1984 a 1988 se ucházel o demokratickou prezidentskou nominaci, poprvé skončil třetí, podruhé druhý. Jeho kampaň byla nečekaně silná, přilákal černošské voliče a mnoho bílých liberálů.
„Jackson má vliv už jen tím, že je černoch a že donutil ostatní kandidáty zvážit jeho zcela reálný potenciál získat hlasy černochů, které potřebují,“ napsal o Jacksonovi v roce 1984 deník The New York Times. Někteří demokraté ale jeho myšlenky vnímali jako příliš levicové a obávali se, že by mohly stranu poškodit v konečné volbě prezidenta.
Před Barackem Obamou se žádný jiný černošský kandidát nedostal tak blízko k zajištění prezidentské nominaci velké strany jako Jackson, podotýká agentura Reuters, na rozdíl od jeho chicagského souputníka to ale nestačilo.
V roce 2008 se Jackson v Chicagu zúčastnil oslav vítězství Obamy v prezidentských volbách, projevu prvního zvoleného černošského prezidenta přihlížel se slzami v očích. V roce 2021 stál po boku rodiny George Floyda, když soud vynesl historický verdikt odsuzující bělošského policistu Dereka Chauvina za vraždu tohoto Afroameričana.
Prezident Trump Jacksona označil za dobrého, chytrého člověka, který měl rád lidi a dodal, že jej poznal dávno před tím, než se stal prezidentem. „Navzdory tomu, že mě darebáci a šílenci z radikální levice, všichni demokraté, neustále nepravdivě označují za rasistu, vždy mi bylo potěšením pomáhat Jessemu na jeho cestě,“ uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social s tím, že Jacksonovi poskytl kancelářské prostory ve svém mrakodrapu v New Yorku.
Uznávaný vyjednavač
Jackson za vlády prezidenta Billa Clintona působil jako zvláštní vyslanec pro Afriku. Několikrát si vysloužil ostruhy při složitých vyjednávacích misích po celém světě. K nejznámějším patří jeho neoficiální operace v květnu 1999 v Jugoslávii, kdy dosáhl propuštění tří zadržovaných amerických vojáků, pro které si osobně dojel do Bělehradu.
V roce 1999 se kromě svého diplomatického úspěchu v Bělehradě účastnil vyjednávací mise v Sieře Leone, která vedla k podpisu dohody o příměří mezi vládou a povstalci z Jednotné revoluční fronty (RUF).
Vyjednával také například s bývalým syrským prezidentem Háfizem Asadem, iráckým diktátorem Saddámem Husajnem či kubánským vládcem Fidelem Castrem. V roce 1984 dosáhl osvobození amerického pilota Roberta Goodmana, který byl zadržován v Sýrii po sestřelení nad sousedním Libanonem.
Loni v listopadu byl Jackson hospitalizován, píše NBC News. Více než deset let trpěl progresivní supranukleární obrnou, onemocněním mozku, které postihuje schopnost pacientů chodit a polykat a může vést k nebezpečným komplikacím.
Jacksona přežila manželka Jacqueline Jacksonová a jejich tři synové a dvě dcery. V roce 2001 byl Jackson pod tlakem médií nucen přiznat, že má rovněž nemanželskou dceru. Pastorův syn Jesse Jackson mladší se podobně jako otec angažuje v politice. V roce 2013 však byl tento bývalý demokratický kongresman odsouzen k 30 měsícům vězení za zneužití volebních fondů. Loni v říjnu oznámil, že se v letošních volbách do Kongresu hodlá opět ucházet o svůj někdejší mandát.
