„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg v rozhovoru.
Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.
Ztráta území výměnou za NATO. Zelenskyj naznačil ochotu ukončit válku |
Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je však podle něj tento požadavek nerealistický.
„Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.
Rusko má v současnosti pod kontrolou zhruba pětinu ukrajinského území, především na východě a jihovýchodě země. V posledních týdnech ruské síly navíc postupují nejrychleji od března 2022. Zároveň panuje nejistota ohledně další americké pomoci vzhledem k blížícímu se nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
Ukrajina má být v NATO, USA ještě mohou přesvědčit Evropu, řekl Zelenskyj |
Bývalý norský premiér Stoltenberg byl generálním tajemníkem Severoatlantické aliance od roku 2014 do konce letošního září, 1. října jej vystřídal nizozemský expremiér Mark Rutte. V čele NATO Stoltenberg vždy plně podporoval Ukrajinu, jež se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, a naléhal na spojence, aby Ruskem napadené zemi pomáhali. Stoltenberg se příští rok stane předsedou Mnichovské bezpečnostní konference.
