Kibuc Štula je proslulý kurdskými specialitami a zdí s pestrými graffiti, která ho odděluje od Libanonu. Ještě před pěti lety se kolem betonových kvádrů dalo projít a nahlédnout do Libanonu. Izraelští vojáci mi říkali, že tam je ještě bezpečnostní zóna, kterou střeží mírové síly OSN, a až potom teroristé Hizballáhu. I oni věřili tomu, že se napětí podaří dusit. Po 7. říjnu 2023, kdy se Hizballáh přidal k Hamásu v Gaze a začal intenzivně ostřelovat Izrael, iluze padly.
Tady u Štuly je sice zeď, protože část kibucu s hranicí těsně sousedí, ale jsou místa, odkud je z Libanonu vidět do Izraele jako do výlohy. Zeď byla nutná, aby Izraelci, kteří tu žijí, nebyli pro Hizballáh jako figurky na střelnici. Na zvlněné hranici je takových míst hodně.
Místo odzbrojení přišlo dozbrojení. Libanonská vláda prý měla obavy z občanské války, a tak přihlížela tomu, jak se teroristé dozbrojují.
