„Rozhodnuto. Evropská rada navrhuje Jeana-Clauda Junckera do funkce nového předsedy Evropské komise,“ oznámil Herman Van Rompuy prostřednictvím svého oficiálního profilu na sociální síti Twitter.
Jean-Claude JunckerNový předseda Evropské komise se narodil v roce 1954. Vystudoval práva na Štrasburské univerzitě. Roku 1984 poprvé usedl do poslaneckého křesla za Křesťanskosociální lidovou stranu. V témže roce se stal poprvé ministrem. Zodpovídal za resort práce v kabinetu Jacquesa Santera. Od roku 1989 do roku 1995 byl Juncker guvernérem Světové banky, poté se stal guvernérem Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. V Evropě se Juncker zviditelnil už v roce 1991, kdy Lucembursko předsedalo tehdejšímu Evropskému společenství. Jako ministr financí půl roku řídil zasedání svých resortních kolegů. Od ledna 2005 do ledna 2013 byl stálým předsedou schůzek ministrů financů a hospodářství eurozóny. Od roku 1995 až do loňska řídil lucemburskou vládu, nikdo z jeho předchůdců ve funkci tak dlouho nevydržel. V létě 2013 se však v místním parlamentu ocitl pod palbou kritiky za to, že nedokázal zamezit zneužívání moci ze strany lucemburských zpravodajských služeb. Na funkci premiéra proto rezignoval. Zdroj: ČTK |
Pokud europoslanci Junckerovu nominaci potvrdí, stane se v pořadí dvanáctým šéfem Evropské komise. Ve funkci nahradí portugalského expremiéra José Barossa, který komisi vede od roku 2004.
„Jsem hrdý a je mi ctí, že jsem dostal takovou podporu," komentoval nový šéf eurokomisařů svou nominaci na tiskové konferenci. Nyní se prý bude snažit zajistit si potřebné hlasy v Evropském parlamentu.
Proti Junckerově nominaci se postavil britský premiér David Cameron a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Nezískal tedy jednohlasnou podporu, jak bylo dosud při výběru šéfa eurokomisařů zvykem.
Přehlasují mne, předvídal Cameron
Konsenzus všech evropských lídrů byl sice při volbě předsedy Evropské komise tradicí, předpisy jej však výslovně nevyžadují a o nominaci se hlasuje.
„Řekl jsem evropským lídrům, že nového systému pro výběr šéfa evropské komise budou možná litovat,“ napsal Cameron po volbě na Twitter s tím, že brání zejména britské národní zájmy. Už před hlasováním své voliče připravoval na to, že bude na evropském summitu zřejmě přehlasován.
Cameronovi na devětapadesátiletém politickém veteránovi vadí zejména to, že patří mezi příznivce užší politické integrace osmadvacítky a mohl by tedy zablokovat reformy, které jsou pro euroskeptické Brity klíčové.
David Cameron má navíc strach, že se Evropská komise v čele s Junckerem příliš zpolitizuje. Prakticky by se podle něj mohla stát loutkou v rukou europoslanců. Podle BBC označil premiér Junckerovu nominaci za vážnou chybu, která znamená začátek „dlouhého a tvrdého boje“.
„Dnešek je pro Evropu špatným dnem. Další část moci putuje do rukou Evropského parlamentu. Celý ten proces jen prohloubil mé přesvědčení, že se Evropská unie musí změnit,“ citovali britští novináři předsedu své vlády.
Junckera zarazí Renzi a Merkelová, mýlila se média
Do boje proti lucemburskému expremiérovi se před evropským summitem nepustil jen Cameron, ale třeba i britská média. Například bulvární deník Sun přišel na jaře s tvrzením, že Junckerův otec sloužil za druhé světové války v armádě nacistického Německa.
Spekulovalo se i o tom, že se proti kandidátovi staví italský premiér Matteo Renzi a německá kancléřka Angela Merkelová. Oba však nakonec hlasovali pro Junckerovu nominaci (více o pochybnostech zde).
Kancléřka po hlasování prohlásila, že Juncker má s jednáním na evropské půdě bohaté zkušenosti a jistě bude chtít uspokojit jak členské země, tak i europarlament. „Mám velký zájem o to, aby Velká Británie zůstala i nadále členem Evropské unie,“ reagovala na obavy Davida Camerona.
Český premiér Bohuslav Sobotka hlasoval pro Junckerovu nominaci. Dnes to vysvětlil respektem k výsledkům evropských voleb, nešlo však prý o automatickou věc. "Pro mne bylo důležité, že pan Juncker je člověk, který je skutečným Evropanem, není to populista, není to nacionalista," citovala Sobotku ČTK.
Hlasování v Evropském parlamentu je sice nutnou podmínkou pro jmenování nového šéfa komise, prakticky je však už rozhodnuto. Do funkce jej nominovala Evropská lidová strana, tedy frakce, která vyhrála květnové volby.
Juckner může počítat rovněž s hlasy socialních demokratů a zřejmě i liberálů z ALDE. Potřebnou nadpoloviční většinu ze 751 europoslanců by tak měl pohodlně získat.
