"Lidé si myslí, že mladým to jde lehce, i když se jim naloží práce na mnoho dlouhých hodin. Tohle ale dokazuje, že pokud po nich žádáte příliš, tak se něco takového může stát," řekl advokát příbuzných oběti.
Mladík pracoval na částečný úvazek ve společnosti, která vydává populární motoristický časopis. Muž trávil v práci někdy až 18 hodin denně. Dva dny za sebou před selháním srdce pracoval denně téměř 16 hodin a za devět dnů před smrtí napracoval podle právníků celkem 116 hodin. U firmy pracoval 37 dnů.
Jádrem karoši je podle webových stránek BBC japonská kultura nezvykle dlouhé pracovní doby. V roce 1990 pracoval průměrný japonský zaměstnanec 2124 hodin ročně, tedy o celých 500 hodin víc než Němci nebo Francouzi. Loni pracovní nasazení Japonců kleslo na průměrných 1843 hodin ročně. Což je stále ještě značně nad světový průměr, v japonském měřítku je to však málo.
Pracovní stres se ale zvýšil. Hospodářský pokles totiž přinutil mnohé firmy poprvé od druhé světové války k propouštění. Dokonce i společnosti, které své zaměstnance nepropouštějí, mají tendenci upouštět od hierarchií založených výlučně na služebních letech ve prospěch meritokratických systémů.
A japonské úřady, v nichž stále ještě dominují muži, jsou pověstné svou mučivou kulturou, kdy je pracovní vypětí vyvažováno těžkým pitím alkoholu a kouřením po večerech.
|
Stres v práci |
|
Usilovná práce může vést k depresím |
|
Stres v zaměstnání zabíjí |
Ministerstvo se teď přiklonilo k mnohem povšechnější definici karoši, beroucí v potaz i pracovní podmínky zesnulého v šesti měsících před smrtí. Tato liberálnější aplikace svědčí o rostoucích obavách oficiálních míst z jevu, chlapáckými japonskými bossy dlouho vysmívaného.
Ministerstvo se snaží také odhalit skryté karoši - zaměstnance, kteří svůj stres bagatelizují, aby nevypadali před kolegy jako slaboši.
Oficiálním cílem je zredukovat průměrný pracovní rok na 1800 hodin do roku 2005. Splnění tohoto cíle napomáhá zpomalující se hospodářský růst. K jeho dosažení existuje silný stimul: soudní procesy proti zaměstnavatelům.
Co pracující v Česku
Podle českého zákoníku práce činí pracovní doba nejvýše 40 hodin týdně. Každý, kdo odpracuje aspoň 60 dnů v roce u jednoho zaměstnavatele má nárok na dovolenou nebo její poměrnou část. Základní dovolená trvá čtyři týdny.
"Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně třicet minut," řeší norma pracovní přestávky. Zákoník práce najdete ZDE
