Schůzka svolaná na neobvykle brzkou hodinu se konala minulý pátek a trvala zhruba tři hodiny. Nová předsedkyně vlády si na ni pozvala své asistenty a poradce. Úřadu se první žena v čele Japonska chopila teprve minulý měsíc, přičemž už od začátku se jí přezdívá Železná lady.
Politička, jež raději pracuje, než aby se účastnila společenských akcí, mimo jiné otevřeně odmítá myšlenku rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Při nástupu do funkce podle portálu South China Morning Post pronesla, že bude „pracovat, pracovat a pracovat“ či že její poslanci budou „dřít jako koně“. Nutit své zaměstnance k práci ve tři ráno však Japonce překvapilo i u ní.
„Železná lady“ Sanae Takaičiová se stala první premiérkou v historii Japonska |
Takaičiová popsala, že se jí doma zasekl fax, a tak se vydala do oficiálního sídla premiéra, kam se ještě nestihla nastěhovat. Chtěla si prý prostudovat podklady před svou první rozpravou v parlamentu, která se konala v devět hodin ráno a týkala se rozpočtu.
Připustila, že ranní zasedání „způsobilo nepříjemnosti“ jejím zaměstnancům. Prý však bylo nutné sejít se tak brzy, aby se včas stihly předělat návrhy odpovědí na otázky poslanců. Někteří členové její Liberálnědemokratické strany se pak premiérky zastávají s tím, že opoziční zákonodárci své dotazy odevzdali pozdě.
„Ani workoholik jako premiérka Takaičiová by nechtěla být v práci už ve tři ráno,“ napsal na síti X poslanec této strany Midori Matsušima. Rozruchu kolem pracovních návyků premiérky se podle listu The New York Times (NYT) podivili i někteří podnikatelé. Hodně přece pracují také hasiči, zdravotníci či policisté, zdůraznil třeba generální ředitel firmy Shindenki Kendži Košio. „Proč prostě nepřestanete být tak trapní a nejste vděční lidem, kteří tvrdě pracují pro japonský lid?“ ptá se.
Říkají jí „rakovina strany“ a Tálibán. Do čela Japonska míří poprvé v historii žena |
Například bývalý japonský premiér Jošihiko Noda ovšem rozhodnutí svolat schůzku takto brzy označil za „šílené“. Sám prý v době své vlády mezi lety 2011 a 2012 začínal pracovat kolem šesté či sedmé ráno. „Je v pořádku, že pracuje, ale neměla by do toho zatahovat jiné lidi. V tuto denní dobu všichni spí. Přístup nejvyšší představitelky země je velmi smutný,“ míní.
Podle kritiků totiž svým jednáním dává už tak velmi pracovitým Japoncům špatný příklad. „Pokud premiérka začíná ve tři hodiny ráno, zaměstnanci musí začít v 1:30 nebo ve dvě hodiny ráno. Toto lidé fyzicky nevydrží,“ kárá premiérku generální tajemník opoziční Demokratické strany pro lid Kazuju Šimba.
V Japonsku v posledních letech došlo k několika známým případům takzvaného karoši, neboli smrti z přepracování. Navzdory tomu nyní vláda zvažuje, že zmírní horní limity pro přesčasy. Současná hranice maximálně pětačtyřicet hodin přesčasů za měsíc se zavedla v roce 2019.
Infarkty, mrtvice a sebevraždy. Pětině Japonců hrozí smrt z přepracování |
A to v reakci na smrt zaměstnankyně jedné reklamní agentury, jež spáchala sebevraždu poté, co během jediného měsíce odpracovala více než sto hodin přesčasů. Premiérka podle NYT podporuje možnost zvednutí stropu pro práci přesčas. Prý je totiž důležitým zdrojem příjmů.
Zároveň však míní, že by to nemělo být na úkor blahobytu japonských zaměstnanců. „Neschvaluji přesčasy, které vedou k úmrtí z přepracování. Obávám se, že snížení přesčasových příplatků povede k tomu, že si lidé poškodí zdraví tím, že budou vykonávat nezvyklé vedlejší práce, aby si vydělali na živobytí,“ řekla Takaičiová.
