Vztek Japonců popisuje japonský korespondent deníku The Guardian. Podle něj letos Abe na hrůzy roku 1945 zavzpomínal hned dvakrát. Ale projev měl vlastně jen jeden.
Přeživší si připomněli 75 let od dopadu atomové bomby na Hirošimu |
Ten, který pronesl v Hirošimě, totiž jen drobně obměnil a o tři dny později jej použil znovu v Nagasaki. Shoda obou řečí byla 93 procent, tvrdí dokonce aplikace srovnávající plagiáty.
A velmi podobné si byly i projevy v angličtině. „S úctou vyjadřuji svou upřímnou soustrast duším velkého počtu obětí atomových bomb. Také srdečně soucítím s těmi, kteří ještě dnes trpí následky bombardování,“ řekl například Abe při letošním pětasedmdesátiletém výročí.
Rozdíl byl jen v ocenění, jak se obě města dala po útocích dohromady, píše server The Mainichi. Na konci pak slíbil, že Japonsko vyvine maximální úsilí za „svět bez jaderných zbraní a věčný mír“. Podobně se přitom vyjádřil loni i předloni.
„Je to každý rok stejné. Řekne pár blábolů a zas jde, jak kdyby chtěl říct: ‚Tady to máte. Na shledanou.‘ Jen vyměnil název Hirošima za Nagasaki,“ stěžuje si Koiči Kawano, osmdesátiletý předseda výboru přeživších jaderného útoku v Nagasaki. „Dívá se na nás svrchu,“ míní.
Další zase podotýkají, že se premiér za zničení jaderných zbraní během své vlády příliš nezasadil a od slov – pořád stejných – stále nepřikročil k akci. Právě každoroční výroční akce přeživší využívají k tomu, aby na Abeho v tomto ohledu zatlačili.
Shození atomové bomby z amerického letadla na Hirošimu zabilo v roce 1945 kolem 140 tisíc civilistů, tisíce zemřely později na následky zranění a radiace. Další útok na Nagasaki o tři dny později připravil o život přibližně 70 tisíc lidí.
