„Japonští představitelé cítí, že zpravodajské schopnosti země jsou už celé dekády zamrzlé. Je velká věc, že se premiérka rozhodla udělat z toho prioritu a investuje svůj politický kapitál tak, aby toho dosáhla,“ říká pro list The New York Times (NYT) australský velvyslanec v Japonsku Andrew Shearer. Ten ve vlasti dříve vedl Úřad pro národní zpravodajské služby.
Nyní své služby neformálně nabídl i Takaičiové. Premiérka už v souladu s vládní vizí silného, prosperujícího Japonska nechala zvrátit zákaz vývozu zbraní, prosadila také největší posílení obrany v poválečné historii země. A právě role, kterou Japonci po boku nacistů sehráli ve druhé světové válce, stojí za tím, že dodnes nemají vlastní centralizovanou zpravodajskou službu.
Zlom v poválečné politice, Japonci usnadní vývoz zbraní. Porušení ústavy, míní kritici |
Celý systém je fragmentovaný a policie, diplomaté nebo pracovníci resortu obrany spolu nesdílí získané informace. To má nový úřad změnit. Své brány otevře letos v prosinci, přičemž příští rok by se měl rozjet nábor rekrutů. Ještě předtím najme stovky odborníků na kybernetickou bezpečnost, analytiky, ajťáky a zahraniční spolupracovníky.
Nový úřad bude podřízený přímo premiérce, jež se podle informací NYT při jeho budování obrátila o pomoc i na své západní spojence. Američané tak například podle informací novinářů Japoncům radili se systémy kybernetické obrany a se způsoby boje proti průmyslové špionáži. Vyjádřili se prý také k možnostem, jak posílit kontrolu zahraničních investic a agentů působících v Japonsku.
Šéf německé zahraniční zpravodajské služby BND zase nedávno navštívil Tokio, kde údajně mluvil o způsobech, jak zlepšit sdílení zpravodajských informací mezi oběma zeměmi. Australané pak podle Shearera nabídli své zkušenosti z oblasti technologií i sdílení informací mezi jednotlivými ministerstvy.
Rozpočet instituce bude v přepočtu zhruba 8,6 miliardy korun. Kromě domácích kritiků, kterým se nelíbí odklon od poválečného japonského pacifismu, už se proti vzniku centrální tajné služby ozvala třeba i Čína, jež Japonsko obvinila z „militarismu“.
Čínské a ruské námořnictvo zahájily společné cvičení. Japonci cítí hrozbu |
Právě kvůli čínské hrozbě však Takaičiová úřad buduje. A nejen čínské. Japonsko je vzhledem k tomuto rozdrobenému systému extrémně zranitelné vůči zahraničním špehům a cizímu vměšování, upozorňují podle NYT odborníci a kromě Číňanů mají na mysli i Severokorejce nebo Rusy. Ti už si ostatně z Japonska udělali nové útočiště pro své špiony.
Ruští špehové se tam začali stahovat poté, co jejich vládce Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině a evropské státy začaly ve velkém vyhošťovat ruské „diplomaty“. Právě kombinace slabé zpravodajské sféry, ale silného zaměření země na moderní technologie je důvodem, proč si Kreml vybral právě Japonsko.
Rusové mají vzhledem k mezinárodním sankcím omezený přístup k mnohým zbraním a jejich komponentům, třeba mikročipům. Ty mimo jiné získávají i v Japonsku, což potvrzují také Ukrajinci.
V jádru operace v Tokiu je podle NYT tajná jednotka ruské vojenské rozvědky známá jako 20. ředitelství. Podle současných i bývalých představitelů pěti západních zpravodajských služeb se důstojníci této jednotky vydávají za diplomaty či podnikatele a snaží se nakupovat nebo krást vojenskou technologii a pašovat ji do Ruska. Velitel operace pak vystupuje pod falešnou identitou zaměstnance ruských aerolinek Aeroflot.
Japonci protestují proti změně pacifistické ústavy. Premiérka chce posílit armádu |
Nepřímo to ve svém prohlášení na obranu nového úřadu zmínil i mluvčí japonské vlády. Ten řekl, že vznikající agentura pomůže „čelit krádežím utajovaných informací prostřednictvím kyberútoků a šíření dezinformací zaměřených na ovlivňování politiky“. O to už se několik let snaží například Čína, jež vytvořila weby, které se vydávají za japonské zpravodajské portály, ale ve skutečnosti šíří čínskou propagandu.
Japonská premiérka ve svých krocích navazuje na vizi svého předchůdce Šinzóa Abeho. Politik, kterého před čtyřmi lety zavraždil atentátník, Takaičiové také po odchodu z funkce s tvorbou nové bezpečnostní strategie radil. Oba se totiž domnívali, že Japonsko už se za své staré zločiny omlouvalo dost.
Zda se obrat k robustnější a efektivnější podobě zpravodajské komunity podaří, bude nyní záležet na dvou faktorech. A sice, zda se Takaičiové podaří protlačit svůj úřad přes překážky japonské byrokracie a zda pak tajné služby ke sbírání a shromažďování informací využijí moderní metody včetně umělé inteligence.
