Japonský „ministr osamělosti“ Tetsuši Sakamoto (17. září 2020)

Japonský „ministr osamělosti“ Tetsuši Sakamoto (17. září 2020) | foto: Profimedia.cz

Japonsko nasazuje ministra osamělosti. Má zarazit rostoucí počty sebevražd

  • 80
Japonská vláda se zaměřila na problém, který ji dlouhodobě tíží – vysoké počty sebevražd v populaci. Pandemie neblahý fenomén ještě umocnila, pomoci má proto nové ministerstvo osamělosti. Prvním šéfem resortu se stal vládní politik Tetsuši Sakamoto. Ten se chce inspirovat v zahraničí. Otázkou však je, jak měřit míru osamění ve specifické japonské společnosti.

„Především musíme pochopit, jaká je skutečná povaha osamění a izolace ve společnosti a pak zavést systém plánování, kontrol a kroků pro přijetí patřičných opatření v každé související administrativní oblasti,“ řekl podle stanice Deutsche Welle (DW) ministr na jednom z březnových jednání.

Počet dětských sebevražd v Japonsku stoupl loni o 25 procent

Prvním úkolem tak je identifikovat ty, kteří jsou už nyní izolovaní nebo osamělí, stejně jako občany, kterým hrozí vyloučení ze společnosti, dodal Sakamoto. Inspirovat se prý chce dobrými příklady ze zahraničí. Třeba z Velké Británie, která rovněž delegovala otázku integrace osamělých obyvatel na konkrétní úředníky.

Japonsko se potýkalo s vysokými počty sebevražd i před pandemií, ovšem příchod krize problém ještě umocnil. Jakkoliv se na počátku zdálo, že se situace naopak uklidní. Loni na jaře totiž vyšlo najevo, že během dubna spáchalo sebevraždu až o pětinu méně lidí než o rok dříve. 

Lidé tehdy díky karanténě nezažívali tolik stresu a najednou si užívali čas strávený s rodinou. Brzy však případů, kdy lidé dobrovolně odešli ze světa, začalo zase přibývat. A opět kvůli koronaviru, protože se projevil ekonomický propad, který Japonsko stejně jako zbytek světa pocítilo.

Pozitivní první krok, nebo pouhý planý slib?

Podle vědců se mezi červencem a říjnem loňského roku míra sebevražd v Japonsku meziročně zvýšila o 16 procent. Celkem se loni zabilo téměř 21 tisíc lidí. Míra rostla výrazně rychleji mezi dětmi, a to o 49 procent, a mezi ženami, o 37 procent. Epidemie totiž měla větší vliv na odvětví, kde převažují ženy. Ženy také častěji nemají trvalé pracovní smlouvy a svou roli hraje i domácí násilí, kterého během pandemie celosvětově přibylo.

Japonec se nechává najmout k nicnedělání. Pomáhá lidem zahnat osamělost

„Ženy kvůli izolaci trpí víc a počty sebevražd mají vzestupnou tendenci. Doufám, že identifikujete problémy a komplexně prosadíte opatření,“ vzkázal podle listu The Japan Times japonský premiér Jošihide Suga svému ministrovi.

Vickie Skorji, ředitelka tokijské společnosti TELL Lifeline provozující tísňovou linku, zřízení nového ministerstva vítá jako „pozitivní první krok“. Upozorňuje však, že vláda má před sebou ještě plno práce a že psychická pomoc je v Japonsku stále špatně dostupná. Především matky samoživitelky se podle ní s novými podmínkami vyrovnávají nejhůře.

Profesor komunikace Makoto Watanabe z Hokkaido Bunkyo University pak podotýká, že je potřeba úplně změnit podpůrnou síť ve společnosti. „Ale už před třiceti lety bylo zřejmé, že Japonsko bude mít problém s izolací a osamělostí, tak proč se už tehdy nic neudělalo?“ ptá se.

Ministerstvo osamělosti je tak podle něj dobrý nápad, který přichází příliš pozdě a „je vytvořený hlavně z vágních slibů, které bude nemožné realizovat“. „Obávám se, že je to jen chytlavý titulek bez skutečné zkušenosti nebo know-how o tom, jak opravdu pomoci lidem, kteří to potřebují,“ říká Watanabe.

Měřit osamělost v Japonsku může být obtížné

Server Mainichi si pak klade otázku, jak se dá změřit něco tak subjektivního, jako je pocit osamělosti. „Přestože vznik škály osamocení je přímo spojen s dosažením vládních cílů, existuje zde řada výzev,“ píše. Specificky v uzavřené japonské společnosti.

Japonští vědci, soukromé firmy i zahraniční politici už se podle serveru chopili příležitosti a snaží se přijít na to, jak by škála měla vypadat. Nastavit by se měl standard osamělosti, podle nějž by mělo být možné poznat, jaké znaky vykazují navenek lidé, kterým pád do osamění hrozí. A těm pak pomoci.

Ten, kdo je rád sám, totiž není cílovou skupinou nového ministerstva. „Osamění je subjektivní emoce doprovázená pocity opuštěnosti,“ uvedl Sakamoto s tím, že jsou to pocity veskrze negativní. Premiér Suga pak dodal, že záměrem jeho kabinetu je potlačit „nežádoucí osamělost“.

V Británii a dalších zemích se pro zjišťování, zda dotyčný patří mezi osamělé jedince, používá stupnice UCLA. Respondenti v dotazníku vyplňují, zda souhlasí s uvedenými výroky, například že jim chybí společnost nebo že se cítí odstrčení. 

A podle toho, kolik na konci mají bodů, odborníci stanoví stupeň jejich osamělosti. Právě z této praxe si chce Japonsko vzít příklad. Podle serveru Mainichi nicméně bude obtížné vtěsnat různé kategorie populace do jedné škály. 

Počet dětských sebevražd v Japonsku stoupl loni o 25 procent

„Okolnosti a prostředí se liší u dětí, které si neumějí najít kamarády, rodičů, kteří vychovávají své první dítě, a seniorů, jejichž příbuzní už zemřeli,“ míní profesorka Etsuko Tadaka, která škálu UCLA přeložila do japonštiny.

„Je těžké měřit jejich míru osamění za použití stejné stupnice a myslím, že je nezbytné vytvořit obecné skupiny nebo alespoň oddělit děti od dospělých,“ pokračuje. Podotýká také, že Japonci mohou na dané otázky odpovídat tak, aby se zalíbili, a ne tak, jak se doopravdy cítí. 

To pak může zkreslit měření. „Je potřeba si uvědomit, že osamělost neznamená jen to, že nemáte nikoho, koho byste mohli poprosit o pomoc, ale také absenci lidí, kteří o vás mají starost, a že je to společenský problém mimo kontrolu konkrétního jedince a jeho úsilí,“ dodává Tadaka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video